Hradiště Butovice
Hradiště Butovice, ležící na katastrálním území Jinonic, se rozkládá na mohutné ostrožně mezi Novou Vsí na západě a místem zvaným Za sv. Vavřincem na východě, má celkovou plochou osídlení 9 hektarů.
Ze severní, západní a jižní strany obtéká přímé skalnaté vápencové stráně hradiště Prokopský potok, do kterého se nedaleko vlévá Dalejský potok. Nejvyšší výškový rozdíl horní plochy s údolím je 74 metrů (na jihu), průměrná výška ostrožny, která na severovýchodě přechází do mírně se zvedající plošiny, je cca 65 metrů.
Díky velice strmé jižní, západní a severní straně nevyžadovalo hradiště výraznější opevnění. Z jediného přístupnějšího směru, z východu, hájily vstup na ostrožnu dva pásy příčného opevnění. Ostrožnu od plošiny odděluje první, na východní straně hradiště neznatelný val, dlouhý 200 metrů. Za ním je předhradí o ploše 3,7 ha. Tzv. akropole je oddělena druhým příčným valem o délce asi 150 metrů. Dnes působí jako vyvýšená mez o výměře 4,5 ha. Podloží hradiště tvoří devonský vápenec. Dlouhodobé zemědělské obdělávání odkrylo mnoho archeologických artefaktů a z povrchového průzkumu jsou dnes známy nálezy, patřící kultuře s volutovou keramikou a kultuře s vypíchanou keramikou z mladší doby kamenné. Nově dokumentována byla keramika z období zvoncovitých pohárů. Nálezy je možno vidět ve sbírkách Národního muzea v Praze a Muzea hl. m. Prahy. Hojně je zastoupena keramika kultury řivnáčské z pozdní doby kamenné. Nálezy z doby bronzové a doby halštatské jsou velice nevýrazné nebo se nevyskytují vůbec. Slovanské osídlení je datováno do starší a střední doby hradištní s vrcholem v 9. století. Největší akumulace osídlení hradiště se nacházela v severozápadním cípu ostrožny.
Naleziště poprvé v odborné literatuře zaznamenal Břetislav Jelínek v roce 1882 v časopise Památky archeologické. První chronologické zařazení hradiště a datace nepočetných nálezů provedl v 50. letech 20. století R. Tu-rek, který hradiště datoval do pokročilé fáze starší doby hradištní. Další z významných archeologů provádějících výzkum, J. Filip, však poprvé zdůrazňuje mnohem starší význam Butovic, a to jako eneolitického výšinného sídliště. Slovanské osídlení podle něj sílí ve střední době hradištní. O publikaci nálezového fondu se nejvíc zasloužil Norbert Mašek v sedmdesátých letech. V roce 1964 jako jediný provedl plošný odkryv. V devadesátých letech se prováděly zatím poslední průzkumy hradiště povrchovými sběry v čele s J. Turkem.
Použitá literatura:
Mašek Norbert: Nové poznatky z výzkumu na hradišti v Praze-Butovicích. Archeologické rozhledy 22, 1970, s. 272-285.
Turek Jan - Daněček Vladimír: Nedestruktivní průzkum na hradišti v Praze-Butovicích. Archeologica Pragensia 15, 2000, s. 89-99.
Kolektiv autorů: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha 2003, s. 247-248.