Pomoc v hmotné nouzi má nová pravidla
Od 1.1.2007 nabyl účinnosti zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který se stal součástí systému sociální ochrany obyvatel a zároveň zrušil zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti. Nová právní úprava řeší pomoc lidem v obtížné sociální situaci, s nedostatečnými příjmy, které nezabezpečí jejich základní životní potřeby (základní obživu, bydlení a řešení mimořádných nárazových životních situací).
Jde v zásadě o situace, které nelze vyřešit jinak než okamžitou finanční pomocí. Nové dávky hmotné nouze, o kterých rozhoduje a vyplácí je i náš úřad, jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
Příspěvek na živobytí řeší nedostatečný příjem osoby či rodiny, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem osoby či rodiny částky tzv. živobytí. Živobytí osoby či rodiny je stanoveno na základě posouzení, jaký má osoba či rodina příjem, zda si jej může zvýšit a aktivně se snaží najít si zaměstnání, dále na posouzení majetkových poměrů a dalších okolností. Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima a je stanovena pro každou osobu individuálně po zhodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, který je snížený o přiměřené náklady na bydlení (odůvodněné náklady na bydlení, v Praze maximálně do výše 35 % příjmu osoby či rodiny).
Doplatek na bydlení řeší situaci nedostatku příjmu k uhrazení odůvodněných nákladů na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka na živobytí.
Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout osobám, které se ocitnou v takových situacích, které je nutno bezodkladně řešit (živelné pohromy, havárie, hrozba vážné újmy na zdraví), dále osobám v hmotné nouzi k úhradě odůvodněných nákladů a osobám ohroženým sociálním vyloučením (vracejícím se z dětského domova, z pěstounské péče po dosažení zletilosti, po ukončení léčby chorobných závislostí, z výkonu trestu). Pro jednotlivé situace jsou stanoveny odlišně výše částek, které v případě splnění stanovených podmínek občanovi náleží.
Přechod na nový systém dávek
Do doby, než bude rozhodnuto o nové dávce pomoci v hmotné nouzi, bude klientovi poskytována dosavadní dávka sociální péče. Řízení o přiznání příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, které nahrazují dávku sociální péče vázanou na sociální potřebnost, je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který občan obdrží u příslušného pověřeného obecního úřadu. Formuláře lze získat také na www.praha13.cz.
Životní a existenční minimum
Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně ochranná veličina. Od 1. ledna 2007 je zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, z důvodu větší motivace vedle životního minima pro dospělé osoby v hmotné nouzi zaveden také institut existenčního minima.
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let.
Částky životního minima v Kč za měsíc:
pro jednotlivce 3 126 Kč, pro první dospělou osobu v domácnosti 2 880 Kč, pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2 600 Kč, pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1 600 Kč, 6 až 15 let 1 960 Kč, nezaopatřené osoby 15 až 26 let 2 250 Kč.
Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.
Částka existenčního minima v Kč za měsíc: 2 020 Kč
Pokud je Praha 13 místem trvalého pobytu občana, přijímá žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi Odbor sociální péče a zdravotnictví ÚMČ Praha 13, který také podává další informace.
Chcete se zapojit do vytváření podoby sociálních služeb?
Příležitostí k tomu je proces komunitního plánování sociálních služeb. Komunitní plánování je rozpracovaná a zkušenostmi prověřená metoda zapojování občanů do zjišťování názorů, potřeb a návrhů široké veřejnosti, aplikovaná do oblasti rozvoje sociálních služeb. Na komunitním plánování se podílejí jak ti, kteří sociální služby z různých důvodů využívají a potřebují (uživatelé), tak i organizace, které sociální služby poskytují a zajišťují (poskytovatelé), a samozřejmě zástupci městské části jako zadavatelé. Zástupci těchto tří skupin se scházejí v pracovních skupinách. Prostřednictvím výstupů z pracovních skupin je možné se například podílet na rozvoji stávajících služeb nebo vzniku nových, kterých se nedostává. Historie metody komunitního plánování v ČR čítá pouhých několik let. Rada městské části Praha 13 se do procesu komunitního plánování přihlásila svým usnesením z roku 2005. V únoru 2007 zdárně skončilo proškolení prvních zájemců ze všech tří zmíněných skupin. Vlastní proces komunitního plánování zahajujeme právě touto výzvou veřejnosti ke spolupráci. Bude záležet na nás všech, jak dalece využijeme potenciálu komunitního plánování pro zlepšení služeb působících v naší městské části. Kdo se chce již teď dozvědět více a třeba se i hned v počátcích zapojit, získá více informací na www.praha13.cz nebo dotazem na e-mail komplan@p13.mepnet.cz.