Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Děti jsou nejpřísnější, ale nejvděčnější publikum

Děti jsou nejpřísnější, ale nejvděčnější publikum

Kouzla a děti patří neodmyslitelně k sobě. Průvodcem světem kouzel a iluzí nám bude osoba nejpovolanější, Pavel Kožíšek. Náš nejúspěšnější iluzionista, mistr světa ze Světového poháru bavičů, ředitel Divadla kouzel, vystudovaný doktor filozofie, nově také prezident Českého magického svazu a člověk, který se zapojil do projektu Hvězda pro hvězdičku, takže se pravidelně objevuje v Praze 13.

Nedávno jste byl zvolen novým, mimochodem v historii vůbec nejmladším, prezidentem Českého magického svazu. Co to znamená a jak jste se ke kouzlení vlastně dostal?


Český magický svaz sdružuje naše profesionální a amatérské kouzelníky a v letošním roce oslavil 40. výročí od svého vzniku. Mnozí členové jsou právě holky a kluci, kteří se o kouzlení zajímají. Já sám jsem se ke kouzlení dostal naprostou náhodou jako jedenáctiletý kluk, když jsem si vypůjčil v knihovně knížku pro začínající kouzelníky.

Měl jste ve svých začátcích nějaké vzory?


Od dětství byl mým obrovským vzorem slavný americký kouzelník Harry Houdini, jemuž jsme později u nás v Divadle kouzel věnovali jeden salonek, kde si dnes návštěvníci mohou prohlédnout fotografie a plakáty z jeho legendárních představení. Dokázal se vyprostit z jakýchkoli pout, svěracích kazajek, nechal se hodit v sudu do řeky a unikl. A když si diváci u nás v divadle sáhnou na jeho kouzelnickou hůlku, tak se jim splní tajné přání...

Čím vším musí být mág?


Kouzelník je psycholog, herec a člověk šikovný na ruce v jednom. Výsledkem pak je dokonalý klam. Divák musí tomu, co vidí a prožívá, uvěřit. A u malého dítěte to platí dvojnásob. Lidé přicházejí proto, že chtějí zažít iluzi. Také z toho důvodu každý kouzelník skládá slib, že nikdy neprozradí nic z umění moderní magie.

Vloni jste ale nejen pro děti vydal knihu Lexikon magie a kouzel, kde jste některé triky zveřejnil.


Lexikon jsem napsal jako takové malé poděkování té knížce, kterou jsem si kdysi v dětství vypůjčil. Čtenáři se tam mohou naučit sedmdesát jednoduchých kouzelnických triků. Ona jsou taková kouzla, která se čas od času dají laické veřejnosti k dispozici, aby se třeba „narodil“ nějaký nový kouzelník. V každé knížce je navíc jako dárek vstupenka do Divadla kouzel na představení Magická esa. Pro zájemce o moderní magii připravujeme letos ještě DVD. Kdo chce začít s kouzlením, ať se podívá na www.kouzelnickyobchod. cz. Já sám ostatně jednou ročně pořádám mezinárodní festival Velká cena Divadla kouzel, určený právě mladým začínajícím kouzelníkům. Snažil jste se někdy na kouzlení lákat děvčata? Samozřejmě. Jako kluk jsem na kouzla holky balil. Dnes už nečaruji ani mezi přáteli, ti mě znají jenom z divadla. Moje manželka chodí na zkoušky nebo na ní zkouším svá kouzla jako na první – ona totiž principy kouzelnických tajemství nezná. Potřebuji, aby měla zdravý odstup a řekla mi, jak se jí to kouzlo líbí.

Oslovuje magie současné diváky?


U českého publika ještě bohužel někdy přetrvává taková ta prvotní asociace, že když se řekne kouzelník, tak si lidé představí pána ve fraku, který tahá králíky z klobouku. A toto vnímání naší profese bych rád nyní, z pozice prezidenta Českého magického svazu, pomohl alespoň trochu změnit. Ve světě už to takhle dávno nefunguje. Lidé jsou tam zvyklí, že moderní magie je dynamicky se rozvíjející a divácky atraktivní obor showbyznysu. V zahraničí naopak moderní magie zažívá velikou renesanci a kouzelnické produkce se těší obrovskému zájmu. Psychologové to vysvětlují tím, že v dnešní přetechnizované době se lidé vrací na živá kouzelnická představení, aby ten pocit okouzlení mohli prožívat na vlastní oči.

Teď prosím mávněte kouzelnickou hůlkou a přeneste nás do vašeho Divadla kouzel. Jak došlo k jeho založení a co všechno tam mohou návštěvníci vidět?


Já jsem si ten prostor bývalého kina v Líbeznicích u Prahy původně pronajal jako sklad kostýmů, ale potom, když jsem stál v hledišti, které je úžasně zkosené, že i malé děti krásně vidí, a zamiloval se do zdejší opony, jsem se rozhodl, že tu udělám něco, jako jsem předtím udělal v Japonsku. Naše Divadlo kouzel je umístěné podobně jako to japonské, na hlavním silničním tahu za městem. Naším pilotním pořadem pro dospěláky a větší děti je show Magická esa, kde se můžete těšit na velké copperfieldovské iluze, kdy třeba procházím vrtulí obrovského ventilátoru, potom tam máme čtyřmetrovou skluzavku času, která změní člověka v malé dítě, nebo tam kolegyně střílím z děla. Pak máme samozřejmě různé speciální pořady pro naše nejmenší diváky. Navíc si tam můžete mimo jiné prohlédnout i sbírku historických plakátů a dobových rekvizit. Ostatně, přijďte se podívat. Aktuální program naleznete vždy na www.divadlokouzel.cz.

Máte představení i mimo vaše divadlo?


Všechna dětská představení hrajeme i na zájezdech. Pouze představení Magická esa je technicky přímo šité na jeviště Divadla kouzel, takže toto představení uvidíte pouze u nás.

Jaké je to čarovat pro děti? Je v tom nějaký rozdíl například oproti vystupování pro dospěláky?


Zásadní rozdíl je v tom, že malé děti vám jako kouzelníkovi věří, že opravdu dokážete zázraky. A v té důvěře je nesmíte zklamat. Větší děti, které už vědí, že kouzla jsou pouze technické triky, se snaží přijít na jejich princip, a pokud uděláte sebemenší chybičku, tak na ni nekompromisně a nahlas upozorní. V tom je rozdíl od dospěláků, kteří případnou drobnou chybu decentně přejdou mlčením. Zkrátka, děti jsou pravdomluvné a u nich se nikdy nevyplácí na jevišti ani v životě chybovat, jinak vám to spočítají. Nejen jako kouzelníkovi, ale i jako rodiči. Každý rodič jistě ví, o čem mluvím...

Váš repertoár je zaměřený především na děti. Co byste přičaroval těm, pro které jste vystupoval u nás na třináctce v programu Hvězda pro hvězdičku – dětem z dětských domovů?


To je jednoduché. V první řadě úplnou a šťastnou rodinu a pak bych v tom kouzlení asi ještě chvíli pokračoval.

Eva Černá