Stalo se v březnu: Génius filmové hudby
Génius filmové hudby
Složil hudbu k Markétě Lazarové, Spalovači mrtvol, Vynálezu zkázy, Obchodu na korze – a k dalším více než 160 (slovy sto šedesáti) celovečerním filmům a 400 (slovy čtyřem stům) filmům krátko a středometrážním. Narodil se 16. března 1922 a jmenoval se Zdeněk Liška. Téměř po celý život působil jako hudební skladatel ve studiu krátkého filmu ve Zlíně. Jako jeden z prvních dokázal, že filmová hudba je rovnocennou složkou celého filmu jako obraz nebo střih. Jeho hudba je i při zběžném poslechu nezaměnitelná svým charakteristickým zvukem a nečekanými harmonickými postupy k libým melodickým motivům. Abych nezapomněl, Kinoautomat na Expu 1968 v Montrealu, Hříšní lidé města pražského, 30 případů majora Zemana – taky Liška. Byl schopen v jednom kalendářním roce skoro současně skládat hudbu k osmi celovečerním filmům. Když íránský šáh Rezá Pahlaví počátkem 70. let hledal po celém světě skladatele, který by složil hudbu k ceremoniálu a oslavám 2 500 let perské monarchie, stal se jím právě Zdeněk Liška. Režisér Spalovače mrtvol Juraj Herz byl zvyklý si se skladateli projít každý obraz, kde by rád jaký motiv, od kterého záběru, kolik vteřin apod. Liška pokyny vyslechl, usmíval se a se vším souhlasil. Potom vzal film do Zlína a vrátil se s hotovou hudbou. „Tam, kde jsem hudbu chtěl, tam nebyla, kde být neměla, tam naopak byla,“ vzpomínal Herz. „Udělal si to úplně podle sebe a bylo to geniální.“ Zdeněk Liška byl skladateli i filmaři velmi oceňovaný. Jednou se ho ptali, proč nenapíše například nějakou rapsodii. „A víte, že už se mě na to taky jeden ptal?“ „Jo? A kdo?“ „Nějakej Karajan.“ Kompletní seznam filmů s jeho hudbou najdete na www.csfd.cz. A než po něm sjedete kolečkem myši až úplně dolů, dostanete křeč do ukazováčku.