Ulice Poncarova
Poncarovu ulici najdeme v západní části Prahy 13. Vychází západním směrem z ulice Jeremiášovy a napojuje se na Pražský okruh. Kapelník Josef Poncar se narodil 14. března 1902 v Chodouni u Zdic. Jeho otec hrával na trombon v knížecí kapele Hanavských sléváren v Komárově a pod jeho vedením začal od sedmi let hrát Josífek na housle. V osmi už hrál se svým starším bratrem Karlem v otcově kapele a v jedenácti měl kapelu vlastní. Kapelničení jej pak provázelo více než šedesát let. První polku napsal v šestnácti letech. V roce 1927 se dal ke dráze a tam pracoval plných 33 let. V roce 1935 vyhlásila gramofonová firma Ultraphon soutěž o nejlepší polku, kterou s drtivou převahou vyhrála Poncarova Já nemám nic s textem Josefa Chlumeckého. Pak přišlo nejplodnější období. Napsal např. Karlíčku můj, Přes dvě vesnice či Modrá kukadla. Z jeho pera vyšlo na 150 skladeb dechové hudby, převážně polek a valčíků, ale ne chybí mazurky, tanga a pochody. Přibližně 50 jich vyšlo tiskem a mnoho na gramofonových deskách. V průběhu života se Josef Poncar naučil hrát na všechny dechové nástroje, kromě toho i na violoncello a kontrabas. Na něj hrál 29 let v Symfonickém orchestru pražských železničářů. Od počátku padesátých let se jeho skladatelské tempo zvolnilo. Přesto dirigoval regionální kapely, vystupoval v televizních programech. Ve třiasedmdesáti letech se s kapelničením pro nemoc rozloučil. Josef Poncar je typickým příkladem pravého českého vesnického muzikanta. Písničky nejen komponoval, ale celý život je hrával na venkovských zábavách i na koncertních pódiích. Prostý, nesmírně skromný a také prý hodně samorostlý „březnový král české dechovky“ zemřel 6. listopadu 1986 ve věku 84 let. Ve Zdicích, kde od roku 1940 žil, nese ulice jeho jméno. Od ledna 2014 má Josef Poncar svou ulici i v Praze 13.