Školka, kde slovo inkluze není prázdným pojmem
Dopis, který nám poslala paní Kristýna Adamíčková, maminka malé Josefínky, svým obsahem do rubriky Pomáhají druhým určitě patří. Je nejen poděkováním, ale možná, že ukáže cestu i dalším maminkám.
Mám dceru, nyní jí je necelých pět let a je zvláštní. Je úžasná a chytrá, ale její vývoj neprobíhá obvyklým způsobem, což s sebou nese hodně starostí, ale i (možná kupodivu) hodně radostí. I přes návštěvu různých psychologů, psychiatrů a jiných MUDr., PhDr. i Mgr. (ve výčtu snad chybí jen Ing. ☺) se doposud nepodařilo stanovit přesnou diagnózu. Jisté je zatím jen ADHD a existuje podezření na poruchu autistického spektra. Nástup do školky byl tím pádem komplikovaný a v první školce paní učitelky nezvládaly nápor 26 dětí a mojí dcery k tomu. Nemám jim to ani trochu za zlé. Když se mé dceři něco nelíbí, dokáže to dát patřičně najevo.
Hledala jsem tedy školku, která by ve spolupráci s asistentem (kterého měla dcerka doporučeného) dokázala zajistit prostředí, ve kterém by se moje Josefínka cítila dobře a které by jí prospívalo. Byla nám doporučena FMŠ Sluníčko pod střechou v Mohylové ulici.
Paní ředitelka Helena Zdrubecká byla od počátku více než vstřícná a ochotná. Dcera není v této školce jediné dítě s vyššími nároky na čas, energii a trpělivost učitelek, asistentek a dalších zaměstnanců. Přesto je ve školce úžasná atmosféra a termín „inkluze“ zde rozhodně není jen prázdným pojmem. Za dobu, kdy sem dcera chodí, si dokázala (přes počáteční problémy) vybudovat velmi pozitivní vztah s paní učitelkou, asistentkou i s některými dětmi, což se v minulé školce nezdařilo. Dcera se rozmluvila a naučila se věci, které jsem ji doma nebyla schopná naučit.
Chtěla bych moc poděkovat FMŠ Sluníčku pod střechou za to, že je!