Za kamennými obry
Vlakem se vydejte z Masarykova nádraží do Úval a od nádraží vlevo po červené značce. Přejděte hráz rybníka Fabrák. Na jejím konci roste památná lípa malolistá, vysazená při založení rybníka 1872. Vlevo nepřehlédněte viadukt zapsaný do seznamu Národního památkového ústavu. Za dohledu inženýra Jana Pernera tu v rekordních sedmi měsících roku 1844 byl vystavěn viadukt z pískovcových a žulových kvádrů. Trať nesměla vést poli ve Škvorci, a tak byla vedena přes Úvaly a údolí potoka Výmoly. Vznikl tak dominantní, mírně stočený železniční most dlouhý 135 a vysoký až 13 metrů. Při nedávné rekonstrukci tratě byla vedle původního mostu přistavěna jeho kopie z betonu, čímž se trať rozšířila o třetí kolej. Do pilíře byla vložena časová schránka s drobnými mincemi, novinami i notovým záznamem písní úvalské skupiny Divokej Bill. Z Úval od hostínského rozcestníku jděte stále po červené k rozcestí sv. Donáta. Stojí tu pískovcová světcova socha se třemi památnými lipami. Socha sv. Donáta, patrona proti krupobití a bouřce, stojí na bývalé křižovatce obchodních cest od roku 1765. Tehdy nařídila majitelka škvoreckého panství vévodkyně Marie Terezie Savojská z Lichtenštejnu stavět na všech svých panstvích tuto sochu. K ní se konala procesí za odvrácení špatné úrody a živelných pohrom. Dál pokračujte po červené do Přišimas. Při křížení se silnicí roste na protější straně další skupina mohutných památných lip. Po silnici dojdete na rozcestí, kde se zprava napojuje lesní cesta – na stromě u silnice nepřehlédněte turistický ukazatel. Po žluté dojdete až do Přišimas, kde si na návsi můžete přečíst něco o zdejší historii i původu jména. Obec vznikla spojením středověkých Horek, Přišimas a Skřivan. Dominantní stavbou je románský kostel sv. Petra a Pavla. Na severní zdi se dochoval fragment románského okna. Ve 14. století byl kostel rozšířen a přestavěn v gotickém slohu.
Při renesanční přestavbě byl výrazně prodloužen. Projdete Skřivany k rozcestí s odpočívadlem a odtud po žluté na lesnatý vrch Klepec s bizarními skalními útvary. V roce 1977 byl vyhlášen přírodní památkou. Na skřivanské části katastru se z bývalého lomu z 19. století zachovala samotná skála Slouha, opředená pověstmi o zlé selce a zkamenělém slouhovi. Granitová skála Slouha je pevně spojena s podložím a tvoří ji pozůstatek masivu říčanské žuly. Odtud jděte dál po žluté na Klepec II. Zdejší nejmohutnější balvan s výškou 4, průměrem 8 metrů a vahou 432 tun se jmenuje Fůra sena. Podle legendy jel po cestě senař a v dešti se kola vozu zabořila do bláta. Zavolal si na pomoc čaroděje, který chtěl ale platbu předem. Lakomec však nechtěl zaplatit a tak jej čaroděj i s fůrou nechal zkamenět. Je zde pamětní deska o táboru lidu roku 1844 proti robotě svolaném Josefem Klinderou z Nové Vsi. Ten byl čtyři roky nato zvolen poslancem sněmu. Robota byla zrušena. Po žluté dojdete do Limuz s pěknou kapličkou. Stěny vyzdobil kresbami malíř, rytec a velmistr bojových umění František Kollman. Pokračujte rovně až k nádraží do Rostoklat. Čeká vás celkem 11 kilometrů dlouhý hezký výšlap. Pro orientaci jsem použila mapu KČT č. 37 Okolí Prahy-východ.