Mašinismus na Národní třídě
Obchodní dům Máj vznikl na rohové parcele, kde do roku 1939 stál novogotický Šporkův palác a po jeho demolici dřevěný provizorní pavilon. Novostavba byla vystavěna podle projektu architektů Johna Eislera, Miroslava Masáka a Martina Rajniše z ateliéru SIAL (Sdružení inženýrů a architektů v Liberci), který v roce 1968 založil autor televizní věže na Ještědu Karel Hubáček. Navázali na architekturu meziválečného funkcionalizmu s prvky tehdejší aktuální high-tech (nebo také mašinistické) architektury. Výchozí představou jim byla architektura fungující jako mohutné soukolí dobře promazaného stroje. Západoevropské architektonické časopisy překvapivě věnovaly této budově pozornost, jaké se dočkala jen málokterá česká stavba z celého 20. století. Datem vzniku předběhla dokonce o dva roky projekt pařížského muzea Centre Georges Pompidou, který se otevřel v roce 1977. Šestipodlažní nárožní stavba je řešena ve tvaru L. Fasádu do Národní třídy nad otevřeným přízemím tvoří vysoký pás fasády s obkladem bez oken, horní patra jsou s horizontálními pásovými okny, nad nimiž pokračuje zalomená ustupující zasklená plocha. Na fasádu do Spálené ulice z panelů z šikmo drážkovaného betonu navazuje prosklená eskalátorová hala. (Pohled na fasádu s eskalátorovou halou byl zakryt obchodním centrem Quadrio v roce 2014.) Zadnímu traktu do Vladislavovy ulice dominuje prosklená eskalátorová hala navazující zprava betonovou věží s nákladními výtahy do jednotlivých pater. Ty umožňovaly příjem zboží i nákladními auty ještě koncem 90. let. Prodejní prostory jsou řešeny funkčně s např. přiznaným barevným potrubím vzduchotechniky pod stropy (dnes zakryté podhledy z roku 1992) s dalšími technickými prvky stavby – onen styl high-tech. Vše s ohledem na operativní možnosti úprav prodejních ploch. Architekti původně na fasádu umístili název Prior 02, tedy druhý obchodní dům po Kotvě. Nápis byl ideology z nepochopitelných důvodů označen jako urážka dělnické třídy, přijat byl název Máj a na vrchol stavby připutovala rudá hvězda. Stavbu, která započala v roce 1973, provedly švédské firmy SIAB a ABV Stockholm. Obchodní dům Máj se otevřel 21. dubna 1975 a patřil spolu s o pár měsíců starší Kotvou k vrcholům československého maloobchodu. Přes všechny nadčasové přístupy tvůrců i praktičnost oceňovanou veřejností zůstávaly názory na obchodní dům Máj až do nedávné doby kontroverzní. A to i proto, že členové ateliéru SIAL nepatřili k režimním oblíbencům a nesměli publikovat v oficiálních odborných časopisech. Počátkem devadesátých let byl Máj jako státní podnik v rámci privatizace přeměněn na akciovou společnost s akciemi na jméno. V březnu 1992 se blýskla nad jeho budoucností velká hvězda registrací vlivné americké skupiny (a obchodních domů) Kmart, se kterou se poté česká akciovka sloučila. Zdálo se, že z Národní třídy povedou ty nejkratší koleje přímo do ráje konzumu. Leč poté, co celou českou společnost Kmart koupila nizozemská pobočka Tesco, byly všechny české obchodní domy K-Mart přejmenované v roce 1996 na Tesco Stores ČR. A nastaly pro (bývalý) Máj turbulentní léta. V únoru 2006 společnost Tesco údajně požádala magistrát o vyjádření k záměru demolice obchodního domu odůvodněného tím, že je zastaralý. Dokonce pražská příloha Mladé fronty Dnes uveřejnila v únoru 2006 výsledky ankety o jeho „zbourání“. Jak to dopadlo? Od roku 2007 je chráněn jako Kulturní památka České republiky. O tři roky později pak proběhla jeho rekonstrukce. Uměleckohistorická cena obchodního domu Máj/Tesco spočívá především ve schopnosti jeho autorů vyrovnat se pohotově a samostatně s podněty, které na přelomu 60. a 70. let 20. století přinášely nejprogresivnější směry současné západní architektury. Stal se jednou z nejvýznamnějších českých staveb po druhé světové válce.