Wiedermannova ulice
Wiedermannova ulice
Na mapě stodůleckých dobrých adres vévodí čtyřlístku ulic Operetní, Melodická, Symfonická a Harmonická. Zcela oprávněně, protože Bedřich Antonín Wiedermann, profesor varhanní hry na pražské konzervatoři (1920-1944) a Akademii múzických umění (1946-1951) patří k hudebnímu místopisu Prahy už celé století. Absolvoval zde stejný obor r. 1909 ve třídě prof. Kličky. Během třiceti let vlastní pedagogické práce pak vychoval řadu dalších skvělých skladatelů a koncertních mistrů hry na tento královský nástroj (Černocký, Reinberger, Kuhn, Ropek, Šlechta a d.) B. A. Wiedermann přišel na svět 10. 11. 1883 v Ivanovicích na Hané jako nejmladší ze tří hudebně nadaných synů v rodině řídícího učitele Antonína Wiedermanna a jeho ženy Františky, rodem Kraisové. V Praze studoval osm let na Jiráskově gymnáziu (maturoval 1903), byl vášnivým cykloturistou, hrál tenis. Pestrému sportovnímu i hudebnímu dění v metropoli zasvětil celý zbytek života. Jako varhaník působil v chrámu benediktinského opatství Emauzy Na Slovanech. V Emauzích také pořádal své malé koncerty pro veřejnost, oblíbené „varhanní hodinky“.
Virtuózním ovládáním varhan i úsilím, aby neměly jen chrámový charakter, si podmanil všechny hudbymilovné Pražany v letech 1920-1932. Ve Smetanově síni Obecního domu pořádal pravidelná nedělní matiné. Na zdejší nástroj postavený r. 1912 (4 736 píšťal) postupně hrál přeplněnému sálu všechna stěžejní díla české i světové varhanní tvorby. Zemřel 5. 11. 1951 v Praze, hrob má na Vyšehradě. Jeho skladatelské dílo - rukopisy a notový materiál - opatruje České muzeum hudby. Ulice v Praze 13 nese jeho jméno od r. 2005.