Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Další putování za vodopády

Tentokrát se vydáme od metra Háje autobusem č. 386 do Suchdola nedaleko Kutné Hory. Na návsi s tvrzí, přestavěnou v 16. století na renesanční zámeček, stojí vedle fary původně gotický kostel sv. Markéty. Odtud dojdeme po zelené přes Sedlov až na křižovatku v Ratboři. Zdejší kostel sv. Václava byl za třicetileté války zničen švédskými vojsky. Později prošel barokní úpravou a na věž byly nainstalovány hodiny. Doporučuji zajít na náves s panským špýcharem, starým a novým zámečkem a parkem se vzácnými dřevinami. Starý zámeček, v letech 1912–15 upraven arch. Janem Kotěrou, má zachovalou klenutou renesanční místnost pocházející z původní gotické tvrze. Za starým zámečkem byla v letech 1910–13 postaven pro majitele cukrovaru – rodinu Mandelíků tzv. Nový zámeček, vila podle návrhu arch. Jana Kotěry. Nad hlavní římsou při kupoli dominují Štursovy sochy Géniů Ducha a Hmoty z roku 1913. Dnes je zámeček upraven na hotel Chateau Kotěra s pokoji v kubistickém stylu. Vrátíme se na rozcestí se zelenou značkou, vlevo mineme hřbitov, na kterém roste mohutný 24 metrů vysoký cedr atlantský, vysazený koncem 1. světové války. Je ve výborném stavu a vzhledem k tomu, že se cedry dožívají až 2 000 let, má před sebou snad nadějnou budoucnost. Na Kolínsku jde o jediný exemplář. Dojdeme ke Skokanovskému rybníku, po pravé ruce uvidíme ruiny mlýna. Ten nechala v roce 1673 postavit Ludmila Františka z Lobkovic. Jméno dostal podle prvních nájemců a mlelo se v něm takřka 300 let až do jeho opuštění v roce 1959. Oblast po pravé straně od hráze se nazývá Granátnice. V nízkém lesíku se dá narazit na stopy po dolování českých granátů v 18. století. Ty se dobývaly na různých místech v přilehlém okolí a při troše štěstí na ně můžete narazit i dnes. Po kamenném můstku přes potok Polepku dojdeme do Hranic, kde byly nalezeny dva skoro 2 500 let staré kostrové hroby s bronzovými milodary. Z rozcestí Kamenný most můžeme sejít nejprve širší cestou a pak pěšinkou po okraji lesa ke krásnému železničnímu viaduktu z roku 1900. Jeho 109 metrů délky spojuje sedm 12 metrových oblouků. Patří k nejcennějším objektům dopravního stavitelství v Čechách. Dochoval se, kupodivu, v původním stavu bez větších oprav. Osvěžení nabízí pod ním meandrující Polepka. Po pěšince se vrátíme zpět na širší lesní cestu a po ní sejdeme dolů ke Kohoutově mlýnu s rybníčkem a se štěstím i s nadšenými horolezci na blízkých skalách. Vrátíme se zpět na Kamenný most a pustíme se po modré 2 km lesem až do moc pěkné vesničky Pašinka. Zdejší tvrz z roku 1384 s dominantní pozdně gotickou věží byla později doplněna o barokní křídlo. Od roku 1885 vlastnila tvrz kolínská rodina Radimských, ze které pochází český malíř Václav Radimský. Od tvrze znovu sestoupíme do údolí, po jehož levé straně se nachází dosud největší objevené pohřebiště u nás ze starší doby bronzové se 142 hroby a ostatky 157 lidí ve skrčené poloze. Dojdeme do Polep, kde se v rodovém dvoře učil pod vedením svého otce hospodařit slavný rybníkář Jakub Krčín. Dojdeme na rozcestí, modrá pokračuje podél Polepky, ale my ji na chvilku opustíme a dáme se rovně do kopce kolem kapličky Cyrila a Metoděje. Za ní je vlevo malý pivovar Svatý Ján. Jeho návštěvu včetně ochutnávky nefiltrovaných piv lze uskutečnit po předchozí domluvě. Vrátíme se zpět na modrou, půjdeme přes můstek a kolem Polepky až uslyšíme hukot Polepského vodopádku, kde Polepka překonává 5 metrový skalní útvar. Za Berkovou skálou projdeme zahrádkářskou kolonií až k ukazateli a od něho po žluté 1,5 km až na nádraží nebo po modré 2,5 km do centra Kolína. Hezký výlet má něco přes 13 km, pro lepší orientaci je možno použít mapu KČT Kolínsko a Kutnohorsko č. 42. Šťastnou cestu.

Marta Kravčíková, KČT, odbor Praha-Karlov, oddíl TurBan