Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

1990: Svobodné volby i zdražování

Rok 1990 byl v Československu doslova nabitý událostmi. Byla zrušena Národní fronta i trest smrti, zemi navštívil papež Jan Pavel II. a název státu se změnil na Česká a Slovenská Federativní Republika. Stodůlecký kronikář František Vlasák to označil za konec jedné a začátek nové éry. Od 17. listopadu 1989 jsme prožívali dny plné radosti, nadšení a štěstí. Dny, o kterých už mnozí pochybovali, že se jich dočkají. A hodně se jich také nedočkalo, píše v kronice.

V zemi proběhly první svobodné volby do Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění. Ve Stodůlkách bylo celkem 25 volebních místností, jedna z nich i ve školní budově v ulici Mládí. Volby se zde uskutečnily v jedné učebně v přízemí. Dá se říct, že to měli dobře uspořádané, píše kronikář. Podle okenní stěny byly seřazeny stoly, za kterými seděli čtyři členové volební komise. Vzadu stály čtyři kabinky se stolky, kde si volič mohl upravit kandidátky. Tři z nich zasunul do obálky s razítkem, zalepil a hodil do urny. Zbylé znehodnotil a odložil do připravené krabice, popisuje. Volby podle něj proběhly v klidu a bez jakéhokoli narušení. Dej Bůh, aby přinesly klid a očekávanou pohodu, dodává.

Změna režimu s sebou přinášela i různé návraty. Například do Břevnovského kláštera, který od roku 1951 sloužil jako archiv ministerstva vnitra, se vrátili benediktýni. Než se pro ně ale podařilo budovy vyklidit, byli několik týdnů ubytováni na faře ve Stodůlkách. Po tuto dobu zde a v okolí vykonávali církevní obřady. Jednu noc zde také přenocoval opat Anastáz Opasek, který jinak žije v mateřském klášteře v Bavorsku, stojí v kronice.

Církev se po letech začínala opět vzmáhat. O to překvapivější byla zpráva z 20. dubna 1990, kdy se v Ořechu oběsil farář Václav Filip. Nechtěl jsem tomu ani věřit. Tak mě to překvapilo a rozrušilo, že jsem se rozklepal a nemohl jsem promluvit, píše emotivně kronikář Vlasák. Václav Filip, který působil i ve Stodůlkách, byl mezi lidmi oblíbený. O důvodech jeho tragické smrti proto kolovalo mnoho legend. Dle vyprávění lidí věděl, kdo vykradl kostel sv. Petra a Pavla v Krtni. Skutečný pachatel ho tedy k činu donutil, přibližuje František Vlasák jednu z verzí.

Většina lidí ale řešila tou dobou jiné problémy. Tím nejpalčivějším bylo zdražování zboží i služeb. Jednou to přijít muselo, ač je to nepopulární. Všichni jsme to podvědomě tušili a nikdo z toho nemá radost, píše kronikář. Soudný občan to podle něj uzná a řekne si, že přecházíme na světové ceny. Když ale platím skutečnou cenu nějakého výrobku, požaduji také odpovídající kvalitu. Potraviny by měly být zdravotně nezávadné. A už vůbec nechci stát každý den frontu! dodává František Vlasák.

Robert Šimek