Méně známé pražské rozhledny
Vystoupíte ve stanici metra B Hloubětín. Půjdete doprava kolem zelené budovy bývalého zájezdního hostince, jedné z nejstarších hloubětínských budov, k plaveckému bazénu. Vedle bazénu je pomník obětem války. Nejstarší hloubětínskou stavbou je kostel sv. Jiří, který je zmíněn v listině pražského biskupa Mikuláše roku 1257. Na zrušeném hřbitově kamenný kříž upomíná neštěstí na vojenských manévrech za účasti císaře Josefa II. Naproti vstupu je starý hřbitůvek Křižovníků, jediného ryze českého řádu spojeného se sv. Anežkou Českou. Z malého špitálního bratrstva vznikl tento řád s červenou hvězdou. Na protější straně ulice je areál křižovnického dvora ze 17. století, kde byly hospodářské budovy, špitál, fara i škola.
Za kostelem uvidíte cimbuří zámečku ve stylu tudorovské gotiky. Ve středověku zde stávala tvrz, kterou v roce 1648 vypálili Švédové. V 70. letech 19. století pozemek zakoupil zemský advokát JUDr. Václav Linhart a postavil zde novobarokní vilu jako své rodinné sídlo. Další z majitelů, velkostatkář Vladimír Židlický, vyzdobil průčelí zámku erbem, který si sám vymyslel. Před 2. světovou válkou zámek vlastnila židovská obec. Od roku 1969 sloužil jako dům pionýrů. V roce 1990 byl vrácen židovské obci, která jej pronajala soukromému zdravotnímu zařízení orientovanému na gynekologii a byl zde uveden do provozu i první babybox u nás. Sloužil téměř 15 let a pomohl 28 miminkům do života. Od kostela jděte Hloubětínskou a na třetí křižovatce zahnete do Hostavické. Mezi chatičkami se dáte první odbočkou vpravo k železničnímu viaduktu, který podejdete a přes hráz, kde se vlévá Rokytka, vystoupáte kolem železniční stanice Praha-Kyje. Ta v roce 1845 spojila Prahu s Olomoucí. Na konci ulice zamiřte doleva dolů ke kostelu sv. Bartoloměje.
Největší zajímavostí románské jednolodní stavby jsou vzácné nástěnné malby a systém chodeb a schodišť v obvodových zdech. Je nejstarší dochovanou stavbou v Praze 14. Jděte dolů, zprava kolem hřiště a na rozcestí se dejte vpravo. Vyjdete u rozhledny Doubravka v přírodním parku Čihadla. Konstrukci rozhledny tvoří akátové dřevo, které je jednou z nejvíce trvanlivých dřevin. Na stavbu bylo použito přes sedm kilometrů akátových kmínků, dále dubové dřevo a ocelové díly. Rozhledna v roce 2019 obdržela Národní cenu za architekturu. Pokračujte k rozcestí, pak vpravo a tady pozor. Nenápadnou pěšinkou vpravo mezi křovím sejdete až ke Svépravickému potoku. Zase doprava, přejdete lávku, dál po dřevěném chodníku přes další potok až na rozcestí s lavičkou u velkého stromu. Zamiřte doleva podél Rokytky s mnoha tůněmi a rybníčky. Za zatáčkou projdete mezi potoky – zleva Svépravický, zprava Rokytka. Dojdete k chatičkám a kamennému můstku s tabulí Suchý poldr Čihadla. Za tabulí vpravo až dojdete k bývalé, dnes zatopené pískovně.
V současné přírodní rezervaci žije řada odlišných biotopů vyhovujících různým rostlinám a živočichům. Běžně zde hnízdí lyska černá, potápka roháč, slípka zelenonohá, kalous, strnad i budníček. Aby se sem vrátil ledňáček říční, je tu upravená strmá pískovcová stěna, jež umožňuje hloubení hnízdních nor. Najdete tu vytvořený písečný ostrov. Dojdete k ohradám s koňmi. Vlevo je zelený kopeček s nejmenší pražskou rozhlednou. Na dřevěný triangl s pískovcovou podezdívkou vede jen sedm schodů a je odtud vidět přírodní rezervace V Pískovně, niva Rokytky, přírodní památka Xaverovský háj nebo silueta sídliště Černý most. Ve zdejší geologické zahradě jsou vystaveny a popsány dvě desítky hornin Prahy a Středočeského kraje, které zachycují vývoj oblasti za posledních 600 miliónů let. Iniciátorem byl starosta Dolních Počernic Zbyněk Richter. Inspirací mu byla norská geologická zahrada. Za hřbitovem se dáte doprava, za závoru a přes můstek nad Rokytkou. Vlevo z autobusové zastávky dojedete k metru Černý Most. Dnes jste si udělali asi devět kilometrů dlouhou procházku. Zdrávi došli!