Co je při sestavování časopisu nejtěžší?
Příprava nového čísla je vždy trochu detektivka a hektická záležitost. Přestože STOP je měsíčník, příspěvky se scházejí většinou až v den uzávěrky a ty nejdůležitější informace se dávají dohromady vždy až v posledním týdnu před odchodem do tiskárny. To jsou stoly redaktorů zavaleny papíry a fotografiemi a pracovní doba se protahuje do večerních hodin i víkendů.
Zřejmě nejnáročnější úlohu v redakci má redaktorka Eva Černá. Sama píše řadu článků, redakčně upravuje naprostou většinu došlých příspěvků, rozmísťuje je na stránky, kompletuje podklady pro grafiky, řeší s nimi úpravu a kontroluje, zda byly provedeny všechny korektury. Proto jsme se právě jí zeptali:
Jak vzniká nové číslo STOPu?
STOP je vlastně taková skládanka. V průběhu měsíce se v redakci scházejí příspěvky, jejichž autory jsou jednak redaktoři STOPu, ale také školy, nejrůznější organizace.... První, co musíme udělat, je umístění pravidelných rubrik, protože ty chybět nemohou. Potom vyčleníme strany na inzerci a předběžně umístíme příspěvky, týkající se nejdůležitějších událostí. A to už si začínáme přát, aby měl STOP více stránek. Pak přijde nepopulární krácení došlých příspěvků a odkládání těch nadčasových, které můžeme uveřejnit následující měsíc. Další práce přijde, když se nám STOP vrátí od grafika. Začínají opravy chyb, přesuny, další krácení, výměna fotografií, doplňování volných míst... Pak už jenom s napětím čekáme, jak dopadne tisk, distribuce a odezva čtenářů. Kolik času to vám osobně zabere?
Protože mi v podstatě žádný nezbývá, vypadá to, že všechen.
Asi krácení příspěvků. Uvedu příklad. Dostaneme článek, který popisuje nějakou akci. Autor, který byl přítomen, nepopíše jen děj, ale snaží se vyjádřit i atmosféru a své vlastní pocity. A i když je to hezký a čtivý příspěvek, většinou bývá dlouhý.
Co byste STOPu do budoucna přála?
Nějakou tu stránku navíc. Aby byl o něj stále stejný zájem a lidé ho rádi četli.
Přípravou inzertních stránek zpravodaje se už od května 1994 zabývá Hana Valíková. Má na starosti jednání s inzerenty, skládání inzertních stránek, jednání s grafikem i přípravu faktur. Protože je ve STOPu již 12 let, zeptali jsme se také jí:
Můžete srovnávat, jaký je rozdíl mezi inzertními stránkami tehdy a dnes?
V Praze 13 byl o inzerci ve STOPu vždy zájem, takže nebylo těžké shánět inzerenty. Rozdíl mezi inzertními stránkami tehdy a dnes je veliký. Inzerce bylo podstatně méně, protože stran bylo jen 16. Změnil se způsob zpracování podkladů, grafická úprava, barevnost.
Je inzerce pro časopis důležitá?Vzhledem k tomu, že inzerce finančně přispívá a z velké části hradí výrobu časopisu, je velmi důležitá. A v neposlední řadě občanům inzertní stránky vyhovují také proto, že převážná část inzerentů působí v naší městské části.
Co je při zpracování inzerce nejtěžší?
Nejtěžší je na nic nezapomenout a nic nepřehlédnout, protože ještě těžší by bylo inzerentovi vysvětlit, proč se jeho inzerát ve STOPu neobjevil, byť byl objednaný a zaplacený. Snadné není ani to, když pro nedostatek místa musím inzerenta odmítnout, to se ale stává zcela výjimečně.
Neméně složitá je práce grafiků Hany a Martina Buškových, kteří postupně skládají mozaiku příspěvků do pohledné podoby a trpělivě opravují změny a chyby, které redakce do posledního dne před odevzdáním do tiskárny nachází. O práci grafiků si popovídáme v některém z příštích čísel.
Současný STOP má 32 nebo 40 stránek a náklad 25 000 výtisků. Redakce usiluje o to, aby si každý čtenář našel něco pro sebe. Proto připravuje některé další rubriky a novinky a uvítá také vaše podněty a připomínky. Modernější grafická úprava a struktura, kterou má STOP od loňského dubna, se podle ohlasů líbí většině čtenářů i odborníkům. V prestižní soutěži firemních publikací Zlatý středník postoupil mezi pět nominovaných na ocenění. Případné vítězství (vítězové budou vyhlášeni 6. dubna) by bylo hezkým dárkem k výročí. Hlavní výhrou je ale zájem čtenářů.