Ztracené nádraží
Ztracené nádraží
Málokdo dnes ví o existenci železniční zastávky Praha–Stodůlky. Leží na spojovací trati ze Smíchova do Hostivic, postavené společností Buštěhradské dráhy na počátku sedmdesátých let devatenáctého století. Stavba železnice trvala dva roky. Tehdejší sedláci nebyli ochotni prodávat svou půdu, proto byla trať vedena severně od Stodůlek po území bez zemědělského využití. Na celé trati byly postaveny pouze dvě stanice, v Jinonicích a Řepích, a jedna zastávka na Cibulce. Zprvu se počítalo hlavně s nákladní dopravou, dráha spojovala kladenské uhelné doly a železárny se smíchovskými továrnami. Železniční zastávka Stodůky byla zřízena až v roce 1938 pod kolonií na Vidouli, zhruba v místě, kde dnes trať kříží silniční spojku z Nových Butovic do Motola. Poloha zastávky nebyla pro obyvatele Stodůlek příliš praktická, pěší cesta ze středu obce sem trvala půl hodiny. Když došlo v roce 1951 k úpravě hranic mezi Stodůlkami a Prahou, zastávka se dokonce ocitla zcela mimo stodůlecký obvod. V roce 1989 byla přemístěna blíže k Smíchovu, do místa někdejší zastávky na Cibulce, zrušené v roce 1938. Na budově, stojící od přístřešku zastávky směrem k Smíchovu, lze dodnes rozeznat nápis Cibulka, jako památku na její původní účel. Pro úplnost je třeba dodat, že současná zastávka Praha–Cibulka se nachází v místech bývalé zastávky Cibulka–Kolonie.
Stodůlky tedy mají své železniční nádraží, které s nimi ale nemá, kromě názvu, vlastně už nic společného. Ostatně doprava na této trati je v současnosti zcela okrajová. Pokud vás láká trocha nostalgie, můžete si na ztracené nádraží udělat hezkou vycházku.