Oistrachova ulice
Oistrachova ulice
Král houslí, kouzelník čtyř strun, ruský Paganini - podobných pojmenování bylo nepočítaně pro jednoho z nejlepších hudebníků 20. století. Na dlouhé vyprávění by také bylo téma Praha, Pražské jaro a Oistrach. Fenomenální houslový virtuos David Fjodorovič Oistrach vystupoval na pražském festivalu celkem osmnáctkrát.
Narodil se v černomořském přístavním městě Oděssa 30. 9. 1908 Davidu a Isabelle Kolkerovým. Příjmení Oistrach přijal až po druhém manželovi své maminky - operní pěvkyně. Na housle se učil od pěti let u prof. Stoljarského v proslulé carské hudební škole, přezdívané oděsská továrna na talenty. Konzervatoř absolvoval r. 1926. Přišly vítězné vavříny v soutěžích mladých violistů i houslistů a turné po městech na Volze. Vyprodané sály mu otevřely dveře koncertních síní v Leningradu (dnes Sankt Petěrburg) a v Moskvě. Tam realizoval i svůj vysněný projekt a zahrál si Bachův Dvojkoncert d moll pro dvoje housle společně s Yehudi Menuhinem (1945).
Oistrachovo první setkání s poválečným světem tónů se odehrálo v Praze, s Českou filharmonií na jaře roku 1946. Brusel, Berlín, Paříž, Montreal nebo Carnegie Hall v New Yorku ho vítaly až po roce 1953. V bývalém SSSR odehrával víc než stovku koncertů ročně. Na housle od Antonia Stradivariho z r. 1705 hrál až do konce života. Zemřel během turné v Amsterdamu 24. 10. 1974. Jeho jediným českým žákem je náš houslový virtuos Václav Hudeček. Oistrachovo jméno v názvu ulice na Lužinách tak často přivolá i vzpomínku na mistrovskou hru obou umělců.