Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Výstavba Radlické radiály je o krok blíže

Výstavba Radlické radiály je o krok blíže

Každý, kdo poprvé přijede do Prahy po dálnici D5 od Plzně , je překvapen jejím náhlým ukončením  prudkou zatáčkou a semaforem. Tzv. Rozvadovskou spojku zde opouštějí nejen vozidla mající cíl na území Motola či Nových Butovic, ale také ostatní řidiči směřující do jiných částí hlavního města. Stávající pokračování přes ulice Bucharova, Radlická a Plzeňskázvyšuje významně intenzity dopravy na těchto komunikacích a zhoršuje životní podmínky zdejších obyvatel. Východiskem bude dlouho očekávaná Radlická radiála, jejíž příprava se nyní dostává do další fáze.

 

Radlická radiála má v dopravním systému hlavního města nezpochybnitelný význam. Propojí Pražský silniční a Městský okruh a posbírá a rozvede v území vnější a vnitřní dopravu. Postup její územní stabilizace nebyl jednoduchý. Území, kterým má Radlická radiála od západu na východ projít, vytváří pro trasu specifické terénní i urbanistické podmínky. Mezi údolní nivou Vltavy, kde leží trasa Městského okruhu, a planinou Jinonic je výškový rozdíl více než 100 metrů. Tyto dramatické výškové rozdíly jsou zjevné i v severo-jižním řezu, kde severně nad Radlické údolí vystupují Paví vrch a jižně Kesnerka, přecházející do horizontu Dívčích hradů. Překážku pro průchod územím tvoří i historická zástavba Jinonic a osídlené Radlické údolí, orientované ve směru přirozené trasy radiály.

Nejstarší návrhy ze 70. let minulého století počítaly s vedením radiály úbočím Kesnerky a s rozsáhlou mimoúrovňovou křižovatkou s Městským okruhem v oblasti Koulky na Smíchově. Tato varianta však vyvolávala nutnost poměrně značných demolic v oblasti dolních Radlic a po roce 1989 již nemohla obstát.

Počátkem 90. let došlo k přehodnocení zásad při tvorbě nového územního plánu hlavního města Prahy a posunu v názorech na možnost využití tunelů, což se dříve jevilo jako nereálné. Změna nastala zejména v souvislosti s přípravou „Urbanistické studie Smíchov“. Prověřovány byly tunely pod Pavím vrchem, pod kopcem Kesnerky i pod Dívčími hrady. Plánované místo východního napojení Radlické radiály tak oscilovalo od prostoru u Ženských domovů až ke křižovatce u Barrandovského mostu.
Postupem času se ustálily dvě varianty řešení radiály – na jedné straně městská varianta s maximálním využitím stávajících komunikací a současných urbanistických vztahů a na druhé straně segregovaná varianta, vedená jako pokračování Rozvadovské spojky mimo stávající zástavbu, v některých úsecích terénním zářezem a delšími tunely. Na základě multikriteriálního hodnocení obou variant,  bylo, po projednání ve výborech zastupitelstva hl. m. Prahy a  dohodě mezi městskými částmi Praha 5 a Praha 13, rozhodnuto, že bude dále dopracována pouze varianta segregovaná.

Radlická radiální komunikace ve svém výsledném řešení naplní funkci hlavní sběrné komunikace pro prostor Radlic, Jinonic a Jihozápadního Města. Prodloužením Rozvadovské spojky dojde k propojení Pražského silničního a Městského okruhu. Prostřednictvím pěti mimoúrovňových křižovatek bude napojena na místní komunikační síť a v prostoru Zlíchovského tunelu na Městský okruh.

Celková délka řešeného úseku je cca 5,5 km, z toho 2,68 km ve volné trase a zbytek, tedy prakticky polovina, v tunelech. Jedná se o čtyřpruhovou směrově rozdělenou komunikaci s přídatnými jízdními.

Radiála povede souběžně s ulicí Bucharovou, připraveným koridorem za zemním valem před administrativními budovami, dále krátce v prostoru stávající Radlické. Následují dva krátké hloubené tunely délky 299 m pojmenované Butovice a Jinonice. Za druhým z nich se radiála odklání z ulice Radlické doprava a na úrovni žel. stanice Praha-Jinonice vstupuje do nejdelšího, raženého tunelu Radlice o celkové délce 2220,5 m, který povede pod Dívčími hrady a vyústí u dnešního Zlíchovského tunelu.
Celá stavba obsahuje také 12 mostních objektů, tři lávky pro pěší a opěrné a zárubní zdi. Kromě hlavní komunikace řeší projekt i poměrně obsáhlé návaznosti na širší území, zejména na městskou infrastrukturní vybavenost.

Investorem Radlické radiály je hlavní město Praha. Schválením změny územního plánu v říjnu 2005 se příprava Radlické radiály přesunula do kompetence Odboru městského investora Magistrátu hl. m. Prahy, který dal v roce 2006 pokyn k zahájení prací na zhotovení dokumentace pro územní rozhodnutí. Výkonnou činnost investora zastupuje společnost VIS a.s., komplexním zajištěním projektů pro všechny fáze přípravy je Sdružení PUDIS – SATRA, vítěz veřejné obchodní soutěže z roku 2002.

Investorská příprava stavby byla zahájena posouzením vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a projednáním návrhu dokumentace pro územní rozhodnutí z července 2007.Shromážděné připomínky k této dokumentaci spolu sezávěry EIA byly zapracovány do tzv. druhého návrhu a v současné době je podána žádost o územní rozhodnutí. Po jeho vydání bude možné plynule navázat dalšími kroky pro získání stavebního povolení.

Pro ověření geotechnických podmínek v trase tunelu Radlice se předpokládá realizace průzkumné štoly jejíž výstavba bude zahájena ještě v letošním roce.

Aleš Merta, PUDIS, a.s.
Jakub Karlíček, Satra s.r.o.