Fun Fatale – ženy na prknech i ve vzduchu
V roce 2011 jsme si ve Mlejně řekli, že by bylo dobré mít v Praze 13 nějakou zajímavou mezinárodní kulturní akci, která by naši městskou část zviditelnila nejen v Praze a v Čechách, ale také v zahraničí. Vzhledem k tomu, že zájem o akrobacii a cirkusové divadlo roste a Mlejn se stal specializovaným místem, kde se zájemci setkávají a společně se učí novým pohybovým dovednostem, rozhodli jsme se pro festival nového cirkusu. Zaměření na ženy – performerky vyplynulo ze situace, že se zde učí především ženy a dívky. Cílem bylo, aby festival byl přátelským setkáním, zblízka ukázal divákům nevídané výkony akrobatek a aby přilákal do Stodůlek nové návštěvníky.
Uběhly už čtyři roky a máme za sebou čtyři ročníky festivalu. V tom letošním, který se konal v březnu, mohli diváci vidět osm představení, dvě výstavy a zúčastnit se zajímavého setkání s francouzskou teatroložkou, autorkou a odbornicí na kulturní politiku Anne Quentin.
Jedna z výstav ukazuje záběry z minulých tří ročníků festivalu. Fotografie Vojtěcha Brtnického budou v Klubu Mlejn vystaveny i v dalších týdnech, ale unikátní panely s dokumentací o ženách akrobatkách 19. – 20. století ve střední Evropě byly k vidění pouze v době festivalu.
Autorkou této výstavy byla Jana Korb, která se v Německu zabývá výzkumem v této oblasti a v Praze sklidila zaslouženou pozornost.
Akrobati využili také možnost trénovat se zahraničními lektory nové techniky na závěsné šále, prověšeném laně nebo pozemní akrobacii.
Vraťme se ale k jednotlivým představením. Paní Vladuš Jany Korb je obrazem každodenního života staré dámy, která si občas vzpomene na své dobré i méně dobré životní zážitky. Jana obvykle vystupuje na visuté hrazdě. V tomto představení kombinuje hned tři hrazdy v různé výšce a ukazuje své umění skvěle zahrát příběh beze slov. Skupina Collectief and then… z Londýna si pro festival připravila nový projekt s názvem Země nikoho. Tři akrobatky jsou specialistky na práci se svislým a prověšeným lanem a jedna z nich také na vis za vlasy. Hra se rozehrává už v předsálí, kde citlivě zapojuje diváky do hry. Tématem nového představení je zneužívání úřední moci a totality. Norka Hege předvedla experiment. Příjemná dívka, která pracovala s nečekaně černým humorem a pro svou akrobatickou kreaci si vybrala 40 gumových hadic, byla osvěžením festivalu. Francouzka Alice ukázala bravurní vystoupení na jízdním kole. Dívky z domácího souboru Cirkus Mlejn spojily své síly s domácími i zahraničními hosty a předvedly scénickou koláž s názvem Pull – skvělé výkony dvojice na visuté hrazdě, zvláštní kombinace použití závěsných šál a pozemní akrobacie. Představení polsko-švédsko-anglicko-kolumbijské skupiny Purple Ladies vzniklo na motivy knihy o starých ženách proti vlastní vůli umístěných v psychiatrickém zařízení. Performerky pracovaly se zajímavými maskami, ale některé situace nebyly divákům srozumitelné.
Sobotní večer byl věnován tradičně Kabaretu. Akrobatky předvedly vynikající krátká vystoupení na šále, hrazdě, žonglování s kužely a s klobouky. Jana Korb v roli kabaretiéra nabídla divákům zajímavé informace z historie kabaretu v Německu i Čechách. Komentáře zazněly současně česky i anglicky, protože v publiku byla téměř polovina anglicky hovořících diváků. Festival opravdu přilákal do Stodůlek velké množství nových návštěvníků.
Úplným závěrem festivalu bylo představení Angel-y v podání Lucie Kašiarové a Vandy Hybnerové pro děti i dospělé. Netradiční příběh beze slov byl ukázkou výborné pantomimy, divadla srozumitelného beze slov.
Sobotní přednáška Anne Quentin byla zaměřena na postavení žen v umění ve Francii. Konstatovala, že například v Metropolitním muzeu jsou vystavena díla, jejichž autory jsou z 97 % muži. V roce 2013 bylo ve Francii jen 8 % žen ve vedoucích funkcích dramatických divadel a operních domů, 97 % divadelní hudby složili muži, 85 % uvedených divadelních her napsali muži, 78 % režisérů, 57 % choreografů a 94 % dirigentů byli muži. Podobná čísla nemáme v České republice k dispozici, ale zřejmě by byla velmi podobná těm francouzským.
Po přednášce se rozpoutala živá diskuse. Zapojili se do ní zájemci z řad veřejnosti i samy performerky a nutno říci, že byla velmi zajímavá. Je evidentní, že postoj k genderové otázce se rychle vyvíjí a že se v žádném případě nejedná o agresivní feminismus, ale o souhrn faktů a opravdovou snahu o dobrou spolupráci žen a mužů ve společnosti i v umění. Veronika Štefanová potom informovala o situaci odborného vzdělávání a výzkumu v oblasti nového cirkusu, která není v Čechách ideální, ale zjevně se zlepšuje. Možnosti kvalitní výuky některých disciplín zatím nabízí jen Mlejn a Cirqueon, obě organizace pracují v Praze. Na několika místech v Čechách funguje takzvaný sociální cirkus. Nadále je tedy potřeba pracovat na rozvoji vzdělávání, protože se jedná o zajímavou pohybovou aktivitu, která mimo profesio nálů ve velké míře podporuje rozvoj nových atraktivních pohybových aktivit dětí a mládeže. V Klubu Mlejn bude tato práce rozhodně pokračovat.