K romantickým lomům na Americe
Tentokráte se vydáme z nádraží Karlštejn po mostě přes Berounku a do kopce podél Budňanského potoka až k samotnému hradu Karla IV., jehož 700. výročí narození letos slavíme. Cestou vás zaujme mašinka s nápisem Dej si pivo a klobásu, kterou vám opečou hned naproti v další mašince coby grilu. Před vstupem do slavného hradu odbočíme doprava a po červené dojdeme stále podél potoka k Dubu sedmi bratří. Není v nejlepším stavu, neboť ho ničí dřevokazné houby. Stár je asi 350 let a prý se u něj dělilo o kořist sedm bratří loupežníků. Od dubu pokračujeme 1,5 kilometru po žluté smíšenými lesy k prvnímu lomu zvanému Malá Amerika. Je zde vedle naučné tabule i odpočívadlo, takže se můžeme posilnit a kochat se nádhernými pohledy do lomu. Jsme uprostřed národní přírodní rezervace Karlštejn, v prostoru zvaném Amerika. Toto jméno původně patřilo nedaleké usedlosti, zvané též Kopanina, a na počátku 20. století se rozšířilo na celou zalesněnou plošinu. V této době se zde také začal těžit vápenec, který se používal hlavně jako činidlo při výrobě železa a oceli. V roce 1900 byla do lomů Mořina vybudována železniční vlečka, tzv. Kladensko-nučická dráha, zajišťující dovoz surovin do kladenských hutí. Těžilo se v pěti patrech. Po ukončení těžby v roce 1958 zde vzniklo lomové jezírko. O 40 let později definitivně skončilo těžební období a začalo období ochrany přírody. Před zimou se zde ukrývají různé druhy netopýrů. V jezírku žijí raci bahenní a několik druhů ryb. Dále po žluté půjdeme lesem a loukou se zajímavým pohledem na Karlštejn. Za dalším lomem vidíme budovy závodu, Lomy Mořina a obec Mořina. Přejdeme silnici před vjezdem do závodu a stále po žluté obejdeme lesem další rozsáhlý lom zvaný Mexiko nebo Lom politických vězňů.
Najdeme zde i pomník věnovaný vězňům, kteří sem byli posíláni v letech 1949 – 53. Nedaleko je nejznámější z lomů – Velká Amerika. Kdysi se sem někteří z nás jezdívali i přes zákaz koupat do lomového jezera s průzračnou ledovou vodou. Lom obejdeme a užijeme si krásný celkový pohled na něj z vyhlídky. Odsud se vydáme po silnici po modré značce do Mořiny. Dojdeme na náves s gotickým kostelem sv. Stanislava, založeným Karlem IV. v roce 1353, před kterým stojí prastaré památné lípy. Při západním okraji obce najdeme kulturní památku – zbytky dobře přístupného židovského hřbitova. Nejstarší, ještě čitelný náhrobek je z roku 1741. Pohřbívalo se zde do 30. let 20. století. Na márnici je latinsko-hebrejská pamětní deska. U kostela opustíme modrou a pokračujeme stále rovně na konec obce, kde zahneme a jdeme krajem silnice směr Mořinka. Na křižovatce s křížem a závorou odbočíme doleva po červené a okolo zvoničky dojdeme do Mořinky na náves s mnoha statky. Některé jsou opravené, jiné se rozpadají. Všimněte si zde i další figurky bílého pěšáka ze hry Karlštejnská šachovnice a kapličky. Po červené značce půjdeme lesem a pak po silnici na kraj obce Karlík, kde červenou opustíme a pokračujeme kolem další figurky hry Karlštejnské šachy ke kostelu sv. Martina a Prokopa se hřbitovem. Na místě dnešního kostela, který je kulturní památkou, stála původně rotunda svatého Martina. Od kostela jdeme po cestě podél silnice mezi poli do Dobřichovic. Cestu zdobí sochy zhotovené účastníky Sochařského sympózia Cesta mramoru z roku 2014. V Dobřichovicích naše putování končí. Do Prahy se dostaneme autobusem nebo lépe vlakem. Na nádraží to je ještě asi 1,5 kilometru.
Mnoho zážitků a pěkných fotografií!