Na zdar!
Snad od samých počátků civilizace patří k jejím základním pilířům pozdrav. Slovo nebo gesto, kterým vyjadřujeme svému protějšku úctu a dáváme najevo, že patříme, nebo chceme patřit do okruhu jeho známých či přátel. Pozdravy se zajisté v čase mění, stálice ovšem přetrvávají. Jednou takovou jistotou zůstává jednoduché „Nazdar“. Je až s podivem, že něco tak zdánlivě obyčejného jako pozdrav – v našem případě ono nazdar – má spojitost s něčím pro Čechy tak důležitým, jako je výstavba Národního divadla. 14. dubna 1851 byla vyhlášena sbírka na vybudování tohoto svatostánku a na pokladničkách, se kterými výběrčí chodili napříč městy a vybírali příspěvky, bylo napsáno: Na zdar důstojného Národního divadla. Tato fráze vyjadřovala přání, aby stavba byla úspěšná a divadlu se dařilo. Poměrně rychle se ze spojení na zdar (něčeho) stalo jedno slovo, ze kterého potom vznikl jeden z nejběžnějších pozdravů – nazdar. O jedenáct let později, v únoru roku 1862 byl založen pražský Sokol. V dubnu téhož roku byl přijat návrh sokolského kroje, prapor jednoty a současně byl schválený i oficiální sokolský pozdrav: Nazdar! V pozdějších časech se pozdrav proslavil i během první světové války, kdy jedna z rot českých dobrovolníků, jež tvořila základ československých legií ve Francii a byla pojmenována právě NAZDAR, slavně zvítězila v bitvě u Arrasu 9. května 1915. Pozdrav následně přijali také čeští skauti a ozbrojené síly republiky. Možná ještě vzpomenete na úvod hodin tělesné výchovy, kdy učitel nastoupené žáky pozdravil: „Dnešní hodině na zdar!“ a odpovědí mu bylo mnohohlasné: „Zdar“. V současnosti je pozdrav mnohými považován za jakýsi nezdvořilý výraz, za skoro drzé odseknutí. Takovou nálepku mu přiřkl vývoj společnosti a skutečně se tak lidé při seriózním jednání nebo podřízený s nadřízeným nezdraví. Možná je to škoda, protože původně stál u zrodu jednoho ze symbolů našeho národa a rozhodně nebyl neuctivý. Navíc jeho důležitost spočívá v tom, že se jedná o ryze český pozdrav a má v sobě kus češství a kus národa, stejně jako Národní divadlo. Ze slova nazdar se také odvozuje zdravice používaná jako přípitek „Na zdraví!“ a existuje k němu i humorně laděná parafráze „Na Žďár!“, což je hezký příklad českého lidového slovního humoru. Snad nebudeme neuctiví, když vám upřímně popřejeme na zdar všeho, do čeho se jen pustíte.