Jaro v Prokopském údolí
Jaro v Prokopském údolí
Při naší minulé vycházce do Prokopského údolí jsme poznali několik zástupců jarní květeny, dnes se seznámíme s dalšími.
Prostředí, ve kterém rostliny žijí, je ovlivňováno mnoha faktory. Působí na ně světlo, teplota, vlhkost, druh horniny, světová strana apod. Tam, kde jsou podmínky stejné, existují i podobná společenství rostlin. Jiné druhy proto najdeme na lesnatých k severu obrácených svazích Prokopského údolí, jiné na skalních stepích obrácených k jihu a opět jiné si libují třeba u potoka. Tam, kde jsou svahy obráceny k jihu, je dostatek světla a tepla. Vápenec se rychle zahřívá a drží teplo, ale voda po něm stéká a prsť vysychá. Tak také vznikaly skalní stepi – přírodovědecky nejcennější části Prokopského údolí.
Hojnými rostlinami prokopské stepi jsou různé teplomilné a suchomilné trávy, např. kostřava walliská, z jara tu ale najdeme i pěkné květy.
Strmé skály zdobí přísně chráněná tařice skalní, mírnější svahy nízký polokeřík se žlutými květy devaterník šedý. Na hranách svahů žlutě rozkvétá jedovatý trýzel škardolistý, svými znaky patřící do příbuzenstva (odborníci říkají čeleď) brukve. Přistěhoval se k nám koncem doby ledové až od Černého moře.
Step se pyšní také fialovými květy šalvěje luční a modrým, chráněným modřencem tenko-květým. Potkáme se tu i s několika druhy přísně chráněného kavylu. Nejznámější je kavyl Ivanův, zvaný též vousy svatého Ivana. Místy také rozkvétá přísně chráněný jedovatý koniklec luční, jehož temně fialové květy visící na dolů ohnutých stopkách se podobají jakýmsi vlnatým zvonkům.
Skalní stepi pokračují suchými loukami a teplomilnými křovinami jako je trnka, dřín a dřišťál obecný, keř s drobnými hrozny žlutých květů, jehož červené plody jsou jedovaté. Častý je tu i trnovník akát, původně severoamerický strom, který býval vysazován tam, kde se jiné stromy neuchytily. Dokáže, ale otrávit půdu pod sebou a místy zcela vyhubil stepní květenu. Proto je nyní odstraňován.
Velmi hojným keřem v celém Prokopském údolí je hloh. Z jara bývá tak obalen květy, že se podobá obrovské bílé kytici. Čaj z něho snižuje vysoký krevní tlak.
Také v háji a na lukách je už jaro v plném proudu. Ozdobou háje je hrachor lecha jarní s nachovými, vadnutím modrajícími kvítky. Místy rozkvétá i přísně chráněná jedovatá sasanka lesní a také částečně chráněná prvosenka jarní, známý „petrklíč“. Probouzejí sei hluchavky. Nejprve žlutá, zvaná pitulník, pak i nachová a skvrnitá a nakonec i léčivá hluchavka bílá.
Seznámili jsme se opět jenom se zlomkem květeny Prokopského údolí, sice stále ještě bohaté, ale i velmi ohrožené. A proto znovu prosíme: Pamatujte, že jste v chráněném území a buďte k přírodnímu skvostu, jakým je Prokopské údolí, co nejohleduplnější, aby se alespoň trochu té krásy zachovalo i pro příští generace. Děkujeme.
Více informací: Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí, 774 812 939, Spolecnostproochranuprokopskehoudoli@seznam.cz.