Stalo se v květnu: „Svět se třese, když vy hrajete“
„Svět se třese, když vy hrajete“
Geniální houslista, snad největší talent všech dob Josef Slavík se narodil 26. března 1806 v poledne v Jincích pod Brdy. Otec, řídící učitel a hudebník, přidal Josífkovi ve 4 letech k housličkám ještě klavír, flétnu a varhany. Se svým talentem našel chlapec zanedlouho v majiteli zdejšího panství hraběti Eugenu z Vrbna laskavého mecenáše, s jehož podporou vystudoval na pražské konzervatoři a který mu také zakoupil r. 1819 za 380 zlatých housle cremonského mistra Guarnera. Roku 1823 se stává houslistou Stavovského divadla. V r. 1830 ve Vídni získává důležité existenční zajištění – je již plnohodnotným členem císařské dvorní kapely. Zde se také spřátelil s Fryderikem Chopinem, s nímž dokonce složil společný duet. „On vezme hrou posluchačům řeč a velí lidem plakat. Ba co víc – on káže plakat i tygrům,“ píše Chopin domů. V Teplicích mu naslouchá pruský král Fridrich Vilém III. s rodinou a celým dvorem. Sblížil se s Franzem Schubertem, který mu věnoval svou Fantazii C dur pro klavír a housle op. 159. V březnu r. 1828 po vídeňském koncertě, na němž hrál slovutný italský virtuos Niccolò Paganini poprvé svou Campanellu, přijal Slavíka, aby vyhověl jeho prosbě předvést své umění. Nic netušícímu mistrovi zahrál český houslista jeho Campanellu, kterou slyšel jednou na koncertě. Paganini pronesl jen: „Vy jste ďábel! Svět se třese, když hrajete.“ Krátce poté Slavík složil koncert pro dvoje housle a požádal maestra o společné vystoupení. Paganini odmítl a spěšně Vídeň opustil. V 25 letech je již Slavík považován za nástupce Paganiniho. Na jaře r. 1833 se vydává bez odpočinku po těžké chřipce na turné do Budapešti. Krátce po příjezdu, ve čtvrtek 30. května, Josef Slavík, daleko před svým možným interpretačním i skladatelským vrcholem, ve věku 27 let umírá.