Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

1979: Těžký život na staveništi

Hned počátkem roku 1979 docházelo následkem velkých mrazů a spousty sněhu k častým výpadkům elektrického proudu. Kalamita zasáhla celé území Československa, které tak bylo v řadě činností ochromeno. Uhelná a energetická situace se postupem času spíše zhoršovala, na školách se až do 29. ledna nevyučovalo. Československá televize vysílala pouze na prvním programu a to jen večer, uvádí v kronice Stodůlek František Vlasák.

V městské části byl problém zejména s úklidem sněhu, který ležel dokonce i před školou, kde bydlel školník. Úklid ušlapaného sněhu musely začátkem února, když nastalo vyučování, provádět ženy ze školní kuchyně a uklízečky, píše kronikář. Pokračovala také výstavba inženýrských sítí pro budoucí Jihozápadní Město, proto docházelo každou chvíli k nějaké poruše. Trvalo vždy několik dní, ba i týdnů, než se to opravilo a dalo opět do provozu, líčí nelehkou situaci František Vlasák.

Problémy ovšem neustaly ani s příchodem jara. Stavební práce velmi znesnadňovaly dopravu a ulice byly plné bláta, které nikdo neuklízel. Jedině když přestaly jezdit autobusy městské hromadné dopravy, tak vyjely pluhy a cisterny, píše kronikář. Ze strany obyvatel se proto logicky množily stížnosti. Jediná reakce stavebních podniků ale bylo poukázání na to, že se jedná o staveniště, kde je něco takového normální. Současně se stavebními pracemi začal na různých místech i archeologický průzkum. Těžké stroje odkryly velké části země, ve kterých se nacházely četné stopy po dávných obyvatelích. Archeologové objevili přes 320 pozůstatků sídlištních objektů, 30 kosterních hrobů z období únětické kultury, úlomky nádob, zbraní a kostí. K zajímavostem patří nálezy miniaturních modelů užitkových nádob a chrastítek, které sloužily jako hračky dětem pozdní doby kamenné, stojí v kronice.

Zdejší obyvatelé ale více než historii řešili aktuální stav. Už dlouho volali po znovuotevření druhé prodejny potravin u silnice do Jinonic. Roku 1979 skutečně proběhla její rekonstrukce, budova dostala nové omítky, byla u ní zřízena příjezdová rampa i krytý přístřešek pro vykládání zboží. Týden před Mikulášem byla prodejna slavnostně otevřena, fungovala ale jen 14 dnů, poté byla pro nemoc znovu uzavřena. Prodavačka si pobyla týden v nemocnici, dále byla doma jako rekonvalescent a prodejnu nechala zavřenou, píše kronikář. V polovině prosince se navíc roznemohl i vedoucí samoobsluhy, kde byla následně omezena pracovní doba. Drogerie a domácí potřeby byly mimo provoz celý měsíc. I textil byl otevřený jen zřídka, a když, tak nic neměli. Pokud člověk něco potřeboval, bylo lépe zajet do vnitřní Prahy, kde bylo obchodů přece jen víc, uzavírá František Vlasák.

Robert Šimek