Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

1989: Nová doba nastává

Rok 1989 byl pro celé Československo zlomový. V pátek 17. listopadu proběhl v Praze na Národní třídě policejní zásah proti studentům, který odstartoval rozsáhlé změny v politickém a hospodářském uspořádání státu. Revoluce samozřejmě zasáhla i Stodůlky, ovšem ne nijak dramaticky. „Zde na předměstí velkoměsta probíhalo vše v klidu. Občané to spíš pozorovali u svých televizorů,“ píše kronikář František Vlasák.

Na budově zdravotního střediska, obchodech i školách bylo mnoho plakátů s různými hesly, požadujícími svobodné volby. Na pondělí 27. listopadu byla vyhlášena generální stávka, do které se zapojili i žáci místního střediska Závodů průmyslové automatizace. „Přesně ve 12 hodin vyšli ve spořádaném dvojstupu v čele se státní vlajkou a malými praporky. Zpět se vraceli ve dvě hodiny,“ stojí v kronice.

Konec roku zastínil všechny předchozí události, ve Stodůlkách ale změnám dlouho nic nenasvědčovalo. Hned v lednu se zde konala ustavující konference místního výboru Komunistické strany za účasti vedoucího tajemníka Miroslava Štěpána. „Předsedkyní nově zvoleného výboru se stala soudružka Marcela Vlčková. V bohaté diskusi pak hovořili delegáti i hosté o problémech obyvatel Stodůlek,“ píše kronikář Vlasák. Některé, jako špatný úklid komunikací nebo nedostatečné zásobování, byly dlouhodobé. Objevily se ale i nové. „Někteří obyvatelé staré části Stodůlek si například stěžovali na problémy s pitnou vodou a s kanalizací. Dosud také není zaveden plyn,“ přibližuje kronikář.

Jako každý rok zjara se i tentokrát konal jarní úklid. Zapojily se všechny složky Národní fronty a v sobotu 22. dubna, přestože bylo poměrně chladno, dalo 40 členek Českého svazu žen do pořádku i nedávno vybudovaný Park přátelství. „Nebylo by toho třeba, kdyby dospívající mládež a vandalové vše neničili. Přenosné lavice se letos do parku ani nedávaly, protože byly hodně poničené a často končily v rybníce,“ napsal František Vlasák.

Bezohlednost se projevila i 5. května, den před vzpomínkovým aktem, u památníku padlých, který byl do té doby vždy řádně udržován. „Novým občanům ale jména padlých v první a druhé světové válce už nic neříkají. Památník byl opleskán vejci a dalo hodně práce ho očistit,“ píše kronikář.

V prvních měsících roku vázla také stavba nové kašny, která měla vzniknout na místě bývalého stodůleckého rybníka. Práce se ale nakonec daly do pohybu a koncem května byla kašna konečně napuštěna vodou. „V červnu, kdy denní teploty vystoupaly na 25 stupňů, toho pak využily děti, kterých se sešlo několik set a v kašně se koupaly,“ popisuje František Vlasák. „Je jen otázkou, zda bude tato kašna také udržována v pořádku a čistotě, aby nebyla od vandalů zbytečně ničena,“ zakončuje.

Robert Šimek