Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Po stopách Markomanů

Vydáte se vlakem z pražského hlavního nádraží do Peček. Z nádraží půjdete po zelené turistické značce kolem evangelického kostela Mistra Jana Husa. Je to zdejší nejvýznamnější stavební památka. Kubistická stavba se dochovala v původním stavu bez jakýchkoli pozdějších úprav. Čistý kubistický sloh je i v interiéru. Kostel byl vysvěcen po skončení první světové války v roce 1918. Pokračujte stále ulicí 5. května ven z městečka. Za oploceným pozemkem s daňky na křižovatce dojdete spodní silnicí až do Radimi. Cestou místy půjdete podél potoka Výrovka, který v Radimi přejdete přes most. Dojdete na kruhový objezd. Pokračujte stále rovně, až dojdete ke vstupní bráně zámku s parkem, který si můžete projít. Celý park majitel postupně rekultivuje a chová zde kamerunské ovce. Z parku se vydáte na nádvoří zámku, kde je i velmi příjemná kavárna. Mají zde výborné domácí koláče a jedno teplé jídlo. Můžete si zde příjemně zkrátit čas do začátku prohlídky. Prohlídky se konají v sobotu, v neděli a o svátcích vždy v 11.00, 13.00 a 15.00 hodin. Lze si vybrat ze tří okruhů. Zámek byl renesančním sídlem střední šlechty s ojedinělou architekturou saské renesance, která se dochovala v původním stavu, nezasaženém třicetiletou válkou ani barokizací. V několika místnostech zůstaly původní malované záklopové stropy z let 1607-1610. V několika dalších místnostech nalezneme odlišné provedení klenby. Zámek si nechal postavit Karel Záruba z Hustířan.

Po jeho smrti přešel veškerý jeho majetek na jediného syna Jana, který se během sporů mezi katolíky a protestanty postavil na stranu nekatolickou. Moc se neprojevoval, proto ušel i trestům po bitvě na Bílé hoře. Po roce 1628 byl nucen emigrovat. Chtěl, aby o panství bylo dobře postaráno, proto ho dal Adamovi z Valdštejna. Po svém návratu v roce 1631 ho prodal švagrovi Adamovi mladšímu ze Štemberka. Rok poté byli opět emigranti z Čech vyhnáni. Císař Ferdinand II. se rozhodl potrestat všechny, kteří Sasům pomáhali a nařídil konfiskaci jejich majetku. Konfiskace postihla i Radim, která pak byla císařskou kanceláří držena až do roku 1634. Pak se zde vystřídala řada majitelů. Od roku 1783 patřilo správcům Lichtenštejnského panství.

Ze zámku se stalo panské úřednické centrum. Šlechta zde již nebydlela. V roce 1923 byl prodán a novým majitelem se stal MUDr. J. Bukovský, osobní lékař T. G. Masaryka, jehož rodina vlastnila zámek do roku 1945. Restituenti zámek roku 2005 prodali panu Antonínu Dotlačilovi, který prováděl náročnou rekonstrukci zámku. V opravách a zvelebování pokračuje i současný majitel. Původní vnitřní vybavení se nedochovalo, ale najdete zde množství nádherného nábytku, který majitelé nakoupili hlavně ve Francii na aukcích. Je zde i nábytek z královských zámků.

Ten poznáte dle bohaté výzdoby i na bocích nábytku. Dále vás upoutá rozsáhlá sbírka gobelínů. Mimo jiné kdysi gobelíny sloužily i jako tepelná izolace. Zámek opravdu stojí za prohlídku. Bude se vám líbit. Ze vstupní brány pokračujte doprava po zelené k opravené novogotické kapli Nejsvětějšího Vykupitele a dál podél potoku k louce s odpočívadlem a obydlím Markomanů. To už jste na naučné stezce Markomanů, podle které půjdete dále. Vykopávky zahájil Jan Waněk, ředitel velkostatku knížete Jana z Lichtenštejna koncem 19. století. Bohužel nedělal žádné plánky, takže nevíme nic o rozsahu sídliště. Dochovaly se nějaké nálezy, především keramika. V prvních dvou stoletích našeho letopočtu patřilo okolí k nejhustěji osídleným. Markomani byli germánským kmenem, který se usadil na našem území. Pod vedením svého vůdce Marobuda zde vybudovali mocnou říši, která se stala sousedem Římské říše. Dojdete k bývalému pohřebišti s další informační tabulí.

Markomani pohřbívali mrtvé žárově spolu s předměty. Jen nepatrná část byla pohřbena přímo do země. O kousek dál je vyhlídka na okolí Peček. Při dobré viditelnosti můžete vidět např. Milešovku, Ještěd a další. Pokračujte na rozcestí s odpočívadlem ke Sládkově stráni. Roste zde kolem čtyř set druhů květin. Některé jsou ohrožené. Stále se držte zelené turistické značky, přičemž do Peček k nádraží vám zbývají tři kilometry. Před vámi je kaple Nejsvětější Trojice. Kolem zvoničky sejděte po schodech do centra obce Dobřichov. Stále po zelené v klidu dojdete na nádraží Pečky, odkud se vrátíte zpět do Prahy. Jestli budete mít čas a náladu, můžete si prohlédnout v Pečkách náměstí s radnicí a kostelem sv. Václava. Milovníci vláčků mohou ještě navštívit modelové kolejiště za nádražím v ulici Žerotínova. Ušli jste asi deset kilometrů téměř bez převýšení.

KČT, odbor Praha – Karlov, oddíl TurBan, Marta Kravčíková