Čeká mě hodně práce i odpovědnosti
Čeká mě hodně práce i odpovědnosti
Lednový STOP odstartoval seriál, ve kterém si postupně budeme povídat se všemi radními naší městské části. První, koho jsme požádali o rozhovor, je starosta Prahy 13 David Vodrážka.
Před čtyřmi lety jste byl poprvé zvolen starostou Prahy 13 a my jsme vás při té příležitosti trochu vyzpovídali. Hovořili jsme o vaší rodině, koníčcích, práci, plánech, o tom, co vám dokáže udělat radost a naopak... Nyní začalo další volební období a tak jsme si opět připravili pár otázek. Začněme rodinou. Co se za uplynulé čtyři roky změnilo?
Pár dnů po našem minulém povídání se nám narodil syn Davídek. Tomu v únoru budou čtyři roky, Kačence osm, takže řešíme poněkud jiné problémy než v době, kdy jsme připravovali první „povolební“ rozhovor. Když říkám jiné problémy, mám na mysli ty, které má a řeší každá rodina, kde jsou děti v tomto věku. Práce, škola, školka, domácnost..., známý a každodenní kolotoč. Díky mému zaměstnání toho bohužel musí často zvládnout víc, než bych si přál, manželka. Já si jí za to nesmírně vážím, opravdu ji obdivuji a poctivě se snažím pomáhat, jak to jen jde. Ale...
Věřil jste, že časově zvládnete nejen zaměstnání a rodinu, ale i koníčky. Jak se tehdejší představa přiblížila každodenní realitě dnů?
Myslím, že se to v podstatě podařilo. Práce, kterou starostování obnáší, je svým způsobem jako každá jiná. Časově je možná o něco náročnější, ale když to srovnám například s pracovním nasazením vrcholového managementu, je to obdobné. Všechno se odvíjí od toho, jak si kdo dokáže uspořádat svůj čas. A protože nejen prací živ je člověk, musí to uspořádání být takové, aby zbyl čas i na koníčky. Jen naše kapela nekoncertuje tak často, jak tomu bylo dřív. Není to ale pouze moje vina. Všichni jsme zaměstnaní a všichni také o nějaký ten volný čas, více či méně úspěšně bojujeme.
V čem se splnily a nesplnily vaše představy o práci starosty?
Hodně lidí si myslí, že starosta bouchne do stolu a řekne:
„Tak to bude,“ a ono to tak je. Takhle to opravdu nefunguje. Protože existuje zastupitelská demokracie, tak starosta o své vizi musí přesvědčit zastupitelstvo. A ne vždy se to podaří. Mám velký díl zodpovědnosti, ale relativně malý díl pravomocí. Nemyslím, že bych nyní měl a chtěl polemizovat o tom, zdali je to dobře nebo nikoli. Prostě to tak je. Když chci něco prosadit, tak pro i proti vyvažuji na lékárnických vahách. Musím rozhodnout, s kým promluvit, koho ještě přesvědčit, zda je můj záměr pro všechny akceptovatelný a podobně. To je politika. A i když se ji do běžného rozhodování snažím zatahovat co nejméně, někdy to jinak nejde. Funkce starosty je nejen manažerská, ale i politická.
Nosíte si, jak se říká, práci domů?
To určitě, ale ani tím se neliším od kohokoli jiného. Ostatně, nechat práci za dveřmi, tak to jsem nedokázal ani ve své bývalé profesi. Myslím, že je naprosto běžné, že si lidé doma povídají o své práci, o tom, co se podařilo nebo co nedopadlo úplně nejlépe. Rozdíl cítím ale v tom, že dnes si často připadám tak trochu jako pod drobnohledem. Na jednu stranu je to v pořádku, ale když se hodnocení mojí práce spojí se závistí a zlobou, není o co stát. Nikdy nepochopím, proč místo toho, aby se každý podle svých sil a možností snažil dosáhnout úspěchu, tak raději kouká, jak uškodit tomu, komu se v práci i soukromí daří lépe. A to je jeden z poměrně velkých rozdílů mezi mým současným a minulým zaměstnáním.
Ztráta soukromí je mnohdy nepříjemná.
Jak už jsem řekl, to, že si mě lidé všímají, chápu a patří to k mé práci. Také vím, že určitá pozornost je věnována i ostatním členům rodiny. Když je to v dobrém, nevadí, ale ono to tak bohužel vždy není. Někdy se cítím všelijak.
Ve druhém volebním období už můžete zúročit své čtyřleté zkušenosti, ale vaši tři zástupci ve svých funkcích začínají.
Měl jsem obrovské štěstí, že tento tým jsem si z velké části mohl vytvářet sám a za tu možnost bych chtěl všem svým kolegům poděkovat. Víte, na starosty nebo jeho zástupce neexistuje žádná škola a samozřejmě nikdy nemůžete zcela přesně říci, jak se kdo v určité situaci zachová. To ukáže až čas, ale jsem přesvědčen, že budeme dobře spolupracovat.
Málokdo věděl, že při práci ještě studujete.
Já jsem vlastně všechny školy dělal při zaměstnání a podnikání, protože jsem chtěl být finančně zajištěn a na druhou stranu jsem chtěl mít také vzdělání. A to, že jsem o svém studiu nemluvil, mělo svůj důvod. Umíte si představit, že bych neudělal státnice? To by si ti nepřející teprve přišli na své. Vystudoval jsem Vysokou školu finanční a správní, změnil titul a to je všechno.
Dostudoval jste, ale více času asi mít nebudete, protože jste byl zvolen do pražského zastupitelstva.
Nechci, aby to vypadalo, že jsem sběratel funkcí, ale za čtyři roky starostování jsem zjistil, že spousta jednání, která tam probíhají, se bytostně dotýkají naší městské části. Věřím, že jako aktivní zastupitel budu mít více možností je ku prospěchu Prahy 13 ovlivnit.
Máte na mysli nějakou konkrétní problematiku?
Tím, co trápí snad všechny, je doprava. I když si za to z větší části můžeme sami, protože dneska některé rodiny mají dvě i tři auta, nicméně lidé chtějí, aby někdo stávající neutěšenou dopravní situaci řešil. Je to samozřejmě částečně možné. Například dálnici D5, která nám končí v sídlišti, by bylo potřeba protáhnout na Zlíchov. Také je nutné dobudovat Pražský okruh. I ten, byť nepřímo, s Prahou 13 souvisí.
Dále budu maximální pozornost věnovat řešení problému bezpečnosti. I když je to taková sysifovská práce, musíme se snažit, aby bylo například více strážníků. Věřím, že tím by poklesl počet trestných činů a naopak se zvýšila jejich objasněnost.
Ostatně, když jsem byl zvolen starostou, řekl jsem, že bych byl rád, kdyby byla Praha 13 bezpečnou městskou částí a myslím, že určité věci se podařily. Máme tady zrekonstruovaný objekt v Lýskově ulici, kde sídlí městská i státní policie, takže v tuto chvíli máme v Praze 13 o 120 uniformovaných policistů více, zřídili jsme policejní služebnu státní policie i v Běhounkově ulici. Rádi bychom pokračovali i v rozvoji kamerového systému. Těch nápadů je samozřejmě daleko více, ale je nutné si uvědomit, že všechno stojí peníze a naše kasa není be-zedná. Chtěl bych zmínit také občanské sdružení Sananim, které se zabývá drogovou problematikou, a to nejen represí, ale především prevencí. Drogy, s kterými je spojeno i páchání trestné činnosti, se asi nikdy nepodaří stoprocentně vymýtit, ale nemůžeme složit ruce do klína. A to se týká nejen třináctky.
Situaci v dopravě určitě budete moci nyní daleko výrazněji ovlivnit, protože jste byl Zastupitelstvem hl. m. Prahy zvolen předsedou dopravního výboru.
Tento výbor je asi jeden z nejdůležitějších výborů, protože je jakýmsi poradním a doporučujícím orgánem z hlediska dopravní situace v Praze a jejího řešení – již zmíněného okruhu kolem Prahy a souvisejících komunikací, veřejné dopravy, Dopravního podniku hl.m. Prahy a dalších. Bude to hodně práce i zodpovědnosti, to je jednoznačné, protože výbor bude ovlivňovat to, jakým způsobem se bude doprava v Praze ubírat.
Jaké jsou vaše priority pro následující čtyři roky?
Určitě mezi ně bude patřit řešení parkování na Velké Ohradě. Je nutné si uvědomit, že toto sídliště bylo dimenzováno na určitý počet automobilů, který je dnes výrazně vyšší. Nicméně se nyní rýsuje možnost vybudovat na okraji Velké Ohrady odstavnou plochu pro zhruba 160 automobilů. To by určitě dost pomohlo. Budu se snažit, aby i nadále pokračovaly výkupy pozemků v Centrálním parku, protože jedině tak budeme mít možnost pracovat na jeho dokončení. Byl bych rád, kdyby bylo vydáno územní rozhodnutí na pokračování dálnice D5 směrem na Radlickou radiálu a dál pak zatunelování a vyústění na Zlíchově. Máme už hotový projekt na revitalizaci Kulturního domu Mlejn, takže se těším, až ho uvidím v novém kabátě. Toto jsou úkoly většího rázu. Je ale celá řada drobnějších věcí, které jsou velmi důležité pro jednotlivé lokality Prahy 13. Například bych uvítal, kdyby na Malé Ohradě byly nově vybudované komunikace, protože jejich stávající stav mi silně připomíná tankodrom.
Řada občanů by jistě ráda slyšela, že mezi prioritami je i vybudování nějakého bazénu nebo aquaparku.
Každý aquapark nebo bazén je neobyčejně nákladná záležitost a starosta musí postupovat tak, aby další zastupitelstva a generace nezatížil dluhy a následnými finančními náklady. Někdo samozřejmě může namítnout, že na Barrandově aquapark bude. Ano, bude, protože Praha 5 je díky velmi lukrativním objektům a nebytovým prostorám v centru Smíchova nesrovnatelně bohatší městská část. My na to zatím nemáme, a i když vím, že by se lidem tady aquapark líbil, znamenal by buď značné dluhy pro městskou část nebo tak vysoké vstupné, že by tam většina lidí ani nemohla jít. Musíme se smířit s tím, že zařízení, byť pro lidi prospěšná, se bez potřebných financí budovat nedají. Samozřejmě, kdyby se našel investor, bylo by to o něčem úplně jiném.
Začíná rok 2007. Dal jste si nějaké soukromé nebo pracovní předsevzetí, máte nějaké přání?
Asi vás zklamu, ale já si předsevzetí nedávám. Když potřebuji nebo chci něco udělat, tak to udělám a naopak. Beru život tak, jak přichází a své plány se snažím splnit podle možností, nikoli k určitému datu. A přání? Snad jen abychom byli všichni zdraví a šťastní a aby se třináctce dařilo. Teď mě napadá, že jedno předsevzetí přeci jenom mám. Pro splnění svého přání udělám všechno, co bude v mých silách.