Ulice Ignáce Šustaly
Kopřivnický rodák, zakladatel produkce automobilů na severní Moravě, má svou ulici v nové zástavbě Západního Města. Ta vychází západním směrem z ulice Bekovy severně od ulice Waldesovy a slepě končí. Ignác přišel na svět 7. prosince 1822. Vyučil se sedlařině, ale zdokonalil se i v kolářství a lakýrnictví. Už v této době svůj zájem věnoval hlavně kočárům.
A „k práci se hodil, pilně a věrně se zachoval. Ráno byl první v dílně a večer poslední odcházel,“ jak psal jeho mistr.
Když se vrátil v roce 1850 z Vídně, otevřel si v rodném fojtství vlastní kočárnickou dílnu. Jeho lehké bryčky se skvěle prodávaly a Ignác spojil své síly s místním továrníkem Adolfem Raškou. Vedle kočárů ale vyráběli např. i tzv. „síť na krinolíny“ pro fixaci dámských rozevlátých svršků. V roce 1866 pruský princ Bedřich Karel udělil firmě čestný titul dvorního dodavatele. V roce 1879 s 200 dělníky už vyrábějí 1 200 kočárů ročně. Jejich výroba trvala v Kopřivnici až do roku 1919. Za celou dobu se kočárů a povozů vyrobilo přibližně 48 000. Ale roku 1881 sem přijela na kolejích nová síla. Začíná se psát nová historie – vagonky Schustala a spol. Osobní železniční vagony se stávají stěžejním odvětvím výroby. A potvrzují to i dodávky luxusních vagonů např. pro rodinu Rothschildů či Orient Express. Vrcholem železniční výroby se v roce 1936 staly dva motorové rychlíkové osobní aerodynamické vozy „Slovenská strela“ s rychlostí okolo 150 km/h na trati mezi Prahou a Bratislavou. Celkovou trasu tehdy cestující absolvovali za 4 hodiny a 18 minut. Tak takhle rychle to naše dráhy stihly až v roce 2005. Zakladatel slávy a kvality kopřivnických továren, tedy i Tatrovky, Ignác Šustala, odešel na poslední odpočinek 29. ledna 1891. Ale to už se z jeho Kopřivnice jelo na kolejích a silnicích dál a dál.