Mlejn je místem pro setkávání žánrů i generací
V pátek 8. května 1988 zazněly v Kovářově ulici ve Stodůlkách slavnostní fanfáry prof. Josefa Svejkovského a za účasti zástupců ONV Praha 5 a zaměstnanců byl otevřen Obvodní kulturní dům Praha 5. Rok 2018 byl tedy pro dnes Kulturní dům Mlejn rokem oslav už 30. výročí. OKD byl otevřen jako pohybové divadlo Ctibora Turby, takže zpočátku bylo jeho hlavní programovou náplní divadlo. Dnešní Mlejn je multikulturním zařízením a místem pro setkávání žánrů a generací. Po celých třicet let byla u veškerého dění paní Amunka – Marie Navrátilová, která se posledním dnem roku 2018 se „svým dítětem“, které i díky ní dospělo a vyrostlo do krásy, loučí. Její nástupkyní se stala operní pěvkyně Lucie Rezek Silkenová, s kterou jsme si nejen o zpěvu krátce povídali.
Jsem rodačka z Prahy, narodila jsem se v historickém centru, ale v sedmi letech jsem se s rodiči přestěhovala na Prahu 13. Tady jsem začala chodit nejprve do školy na Velké Ohradě, kde jsme bydleli, a potom do FZŠ Brdičkova do matematicko-fyzikální třídy, kde mě to nesmírně bavilo. Nicméně jsem „utekla“ za zpěvem, který byl moji láskou už od předškolního věku – od pěti let jsem byla členkou Kühnova dětského sboru. Využila jsem toho, že se otvíralo Gymnázium Jana Nerudy s hudebním zaměřením. Tam jsem studovala operní zpěv a klavír a také odmaturovala. Po maturitě jsem se dostala na Akademii múzických umění k panu profesoru Ivanu Kusnjerovi na operní zpěv. Ten vnímal nejen mé pěvecké nadání, ale také schopnost studia dalšího oboru a doporučil mi hudební management. Studium jsem tedy dokončila jako operní pěvkyně s titulem MgA. a dále jako BcA. hudební manažerka. Již během studií tedy započala ta má celoživotní drobná rozpolcenost. Na jednu stranu jsem aktivně koncertující a hrající pěvkyně a na druhou stranu jsem pracující manažerka, která rozumí právním kličkám, sestavuje excelovské tabulky a píše hromadu e-mailů.
Proč právě ve Mlejně?
Po bydlení všude možně a cestování po celém světě jsem se vrátila „ke kořenům“ a rozhodla se pro koupi bytu na třináctce. V roce 2018 došlo ke krásné události – mé svatbě. A když jsme hledali se snoubencem místo na oslavu, zavítali jsme i do Mlejna. Zde jsem se potkala s paní ředitelkou Dagmar Bednárikovou i s dlouholetou dobrou duší zmíněného kulturáčku Amunkou Navrátilovou. Život je plný náhod, a tak slovo dalo slovo a já se v září ocitla ve Mlejně jako nová produkční a dramaturgyně hudebních pořadů. Vloni mi ještě pomáhala Amunka, ale od ledna bude již vše naostro, samostatně.
Máte už jasno v tom, jakým směrem se bude hudební programová nabídka ubírat?
Určitě bych ráda navázala na to, co bylo dobré. Někteří interpreti k Mlejnu zkrátka neodmyslitelně patří. Diváci jsou zvyklí, že se každý rok objeví Spirituál Kvintet, Asonance, „Copáci“, Robert Křesťan... To je tradice, která se nesmí porušit a měnit. Ale samozřejmě se otevírá prostor i pro něco dalšího a nového, co by přilákalo diváky, kteří k nám zatím nechodí nebo nás mají jen ve vzpomínkách „před dvaceti lety“. Nově rekonstruovaný Mlejn má moderní vybavení i kvalitní zázemí pro diváky i účinkující... Jsme schopni nabízet hodně z toho, za čím lidé dnes jezdí do centra Prahy. Takže musíme stávajícím i novým divákům jen dokázat, že za kvalitním programem se nemusí jezdit, že ho každý najde kousek od svého bydliště.
Zmínila jste „něco nového“. Už víte, co by to mohlo být?
Předem chci podotknout, že nejprve se musím dokonale seznámit „s tím starým“ a pak se snažit o novinky. Nicméně jednu už přece jenom zmínit mohu. Jsou to adventní koncerty klasické hudby ve spolupráci s Římskokatolickou farností u kostela sv. Jakuba Staršího ve Stodůlkách. Ten úplně první se v kostele sv. Jakuba konal 18. prosince. Potom bych ráda našim divákům nabídla nové folkové skupiny. Tím nemyslím skupiny začínající, ale už známé a osvědčené, které ale mají své posluchače spíš mezi mladšími diváky. Něco už je předjednané, ale víc zatím neprozradím. Žánrově by se tedy nic neměnilo. Půjde o kvalitní muziku, která bez problému osloví i diváky odrostlejší. V hlavě mám i další věci, ale všechno má svůj čas. Myslím, že programová nabídka Mlejna je opravdu hodně pestrá, že se tady „semelou“ všechny žánry. Od koncertů, přes pohádky pro děti, divadelní představení, programy pro školy až po nejrůznější kurzy. A nesmím zapomenout na výstavy. Teď je jedna krásná ve foyer. Jmenuje se Tajemný svět loutek a k vidění bude do konce ledna. Je věnovaná 100. vyročí vzniku Československa a zápisu českého a slovenského loutkářství do kulturního nehmotného dědictví UNESCO. Zkrátka – budeme se i nadále snažit udělat pro diváky maximum. Na nich je pak jediné – přijít.