Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Hvězdám na dosah

Rozdíl mezi pojmy hvězdárna a planetárium je v tom, že na hvězdárně se pozoruje skutečná obloha pomocí dalekohledu, kdežto v planetáriu jsou hvězdy promítané na strop nad diváky projektorem zvaným planetárium. Přeneseně se pak toto označení používá i pro budovu, nebo i jen sál či místnost, kde se projekce odehrává. Pražské planetárium v Královské oboře patří s průměrem promítací kopule 23,5 metru a projekční plochou 867 metrů čtverečních k největším na světě. Jeho příběh se začal psát již v roce 1952, kdy Ministerstvo kultury ČSR zveřejnilo investiční záměr vybudovat v Praze planetárium. O dva roky později došlo k zakoupení projekčního planetária od firmy Carl Zeiss v Jeně. Čtyřicet beden s vlastní projekční aparaturou, díly ke stavbě projekční kopule a další příslušenství bylo uloženo v depozitáři Národního technického muzea na Letné. Stavba samotné budovy se započala v pražské Stromovce podle projektu Ing. arch. Jaroslava Frágnera. Podle jeho návrhu vznikala budova, jejíž římsy nebo sloupová hala patří k výrazným atributům stylu, pro nějž se vžil název sorela (zřejmě pejorativně myšlená zkratka úvodních slabik slov socialistický realismus a příjmení architekta Zdeňka Lakomého, předního ideologa této oficiální doktríny). Na jaře roku 1960 došlo k seřízení projekční aparatury planetária a v létě téhož roku proběhl takzvaný „malý provoz, při němž byl astronomický sál předběžně zprovozněn pro veřejnost, respektive pro návštěvníky druhé celostátní spartakiády. Zlatým písmem je v historii planetária zapsáno datum 20. listopadu 1960, kdy byl slavnostně zahájený skutečný, ostrý provoz. Zpočátku bylo planetárium jedním z odborů Parku kultury a oddechu Julia Fučíka a na sklonku sedmdesátých let sesnoubením se Štefánikovou hvězdárnou na Petříně a Hvězdárnou Ďáblice vznikla společnost Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, která dnes vystupuje pod značkou Planetum. Velké Zeissovo projekční planetárium sloužilo veřejnosti do začátku devadesátých let, kdy bylo nahrazeno optomechanickým projektorem Cosmorama opět z dílny Carl Zeiss, který je současně posledním stále pracujícím zařízením tohoto typu. Dnes v planetáriu kromě něj pracují ještě dvě digitální planetária SkySkan Definiti a Digistar 3. Tyto přístroje promítají na kopuli filmy ve speciálním formátu tak, že vás doslova obklopí. Toulat se díky nim můžete nejen vesmírem, ale můžete se vydat i na výlet do českých luhů a hájů nebo se ponořit pod hladinu moře ke korálovým útesům. Kromě nebeské podívané nabízí planetárium také nepřebernou řadu dokumentárních i výukových pořadů, exkurzí či přednášek, kromě astronomie zahrnuje témata z dalších přírodovědných oborů. Cílem programů je rozvíjet zvídavost a zájem o vesmír a techniku u diváků všech věkových kategorií.

Andrea Říčková