Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Jedenáct vánočních zamyšlení

Vánoční svátky se nezadržitelně blíží a většina z nás začíná získávat pocit, že absolutně nemůže stihnout vše, co k jejich přípravě patří. Nebude uklizeno tak, jak má být, bude málo druhů cukroví, nestihneme koupit, natož zabalit všechny dárky. Štědrý den nás přesvědčí, že i přes veškerý předvánoční stres a chaos jsme to skutečně nestihli, ale přesto Ježíšek přišel i k nám. O Vánocích a také o vstupu do roku nového jsme si popovídali s několika osobnostmi, které na třináctce bydlí, nebo jsme je zde mohli potkat na některé z akcí.

Jan Přeučil, herec

Před vánočními svátky mám řadu představení s touto tematikou, takže Vánoce prožívám několikrát. Pro mě jsou ale nejcennější ty chvíle, intimní chvíle, kdy jsem s Evičkou, se svojí rodinou a je nám spolu dobře. To považuji za velice podstatné. Vztah lidí a vzájemná láska jsou nejcennějšími dárky, které mohou pod stromečkem být. Letos si s Evičkou uděláme takový malý slovenský vánoční výlet, protože hned na Boží hod vánoční odjíždíme na tři dny do Bratislavy. Na Silvestra už budeme doma, ale víte, já takové to povinné slavení nemám příliš rád. Přeji všem čtenářům časopisu STOP do nového roku 2009 především zdraví, pohodu a hlavně mnoho a mnoho lásky, protože bez lásky je život nebarevný, chudý a jak říká můj oblíbený autor George Bernard Shaw: „Láska je věčná, dokud trvá.“ Tak ať trvá stále.

Barbora Špotáková, světová rekordmanka v hodu oštěpem

Je pravda, že všude v obchodech jsou už od září čerti a Mikulášové, ale protože nemám moc času tam chodit, tak mě to nějak neirituje. Ale je pravda, že někteří lidé nakupovali vánoční dárky třeba už v srpnu v Pekingu. Já vše dělám na poslední chvíli. Jelikož jsem 14 dní před Vánoci na soustředění na Kanárských ostrovech a potom mi tady zbude jen pár dní před Štědrým dnem, tak si to i docela užívám. Hlavně se těším na to, až půjdu navštívit přátele. Vánoce samotné prožiji tradičně. Budeme doma s mamkou a s Lukášem v Praze u malého stromečku, doufám, že mi vyjde i Běh na Makču Pikču. Také vyrazím navštívit další členy rodiny a přátele po různých koutech republiky. Silvestra oslavím také tradičně, a to v Jablonci, kde se dopoledne účastím silvestrovského desetiboje.
To je taková sranda soutěž družstev, kde je hodně zábavy. Večer půjdu někam s přáteli. Čtenářům STOPu bych popřála, aby se hlavně měli rádi a byli k sobě tolerantní. Potom se nebudou rozčilovat, nebudou mít chmurné myšlenky a zůstanou zdraví.

Iveta Simonová, zpěvačka

Řekla bych, že jako v mé písni Já sním o Vánocích bílých, ve mně atmosféru blížících se svátků vzbuzuje sníh. To už se mi ale dost dlouho nevyplnilo. Ale samozřejmě, že Vánoce mám moc ráda, i když musím přiznat, že ty nejhezčí byly v dětství, prožité s mými rodiči. Nyní je prožívám úplně pohodově v rodinném kruhu. Určitou tradicí se u mě stalo, že se jdu na Štědrý den projít na Staroměstské náměstí, jehož atmosféra a rozsvícený strom v sobě nesou nezaměnitelné kouzlo. To pro mě má i dopolední silvestrovské posezení s přáteli v některé z restaurací, kde podávají šneky. Dříve jsme takto chodili i s Milanem Chladilem a Karlem Vlachem, dnes už je sestava trochu jiná. Ale to naše: „Jdeme na šneky,“ přetrvalo. Silvestra jako takového ale moc ráda nemám. S příchodem Nového roku si mnozí dávají různá předsevzetí. Já mám jen jedno, zůstat slušným člověkem.
Všem na třináctce přeji hodně zdraví, klidu, spokojenosti, aby se jim vše dařilo, aby měli práci, která je těší a ze které mají dobrý pocit.

Jan Čenský, herec

Zhruba od 22. prosince většinou nepracuji a snažím se navodit doma i v sobě tu správnou atmosféru, kterou jako všechno, co k Vánocům patří, miluji. Dřív jsme trávili svátky na horách, ale teď, kdy je o sníh nouze, odjíždíme až v samém závěru roku. Dárky nechávám tradičně na Ježíškovi a na poslední chvíli něčím přispěji i já. To, co k mému Štědrému dni neoddělitelně patří, je setkání s přáteli na Pražském hradě. Kdysi to byla pouze pánská jízda. Vzali jsme děti, zašli k Jezulátku a potom do jedné kavárničky, kde jsme si dávali teplý štrůdl s vanilkovou polevou a svařené víno. Dnes jsou naše děti téměř nebo úplně dospělé, nicméně chodí s námi stále. U jednoho stolu sedí omladina a u druhého my, starci. Manželky, to zůstalo stejné, připravují štědrovečerní tabuli. U vánočního stromečku na přání své ženy si s rodinou zazpívám pár koled, ale podotýkám, že je to opravdu jen jednou za rok. Koledy ale doma hrajeme od začátku prosince. Už se na to moc těším. Ideální Silvestr je pro nás na horách. Když je to možné, jezdíme vodu, Orlici. Pokud je zamrzlá, připravujeme různé výlety. A půlnoc? To víte, že nějaký pohárek taky padne.
Čtenářům STOPu bych popřál to, co se přeje v Orlických horách. Hodně štěstí, hodně zdraví a pokoj svatý.

Josef Zíma, herec a zpěvák

Upřímně vám řeknu, že čerti v obchodech v říjnu a vánoční reklamy v televizi v listopadu na mně opravdu nepůsobí. Já je prostě nevnímám, a nebo lépe řečeno, nechci je vnímat. Atmosféru Vánoc ve mně vzbuzují především vzpomínky. Dnes už ale stejný pocit a stejnou atmosféru jako dříve zkrátka necítím, bohužel. S věkem souvisí i oslava Silvestra. Už zásadně nepracuji, protože si říkám, že když pracuji celý rok, tak alespoň tento den bych si mohl udělat volno a mít pokoj. Nový rok přivítám v rodinném kruhu, ale žádné bouřlivé ovace už to nejsou. O půlnoci si připiji se svými nejbližšími a tím to končí. Novoroční předsevzetí si nedávám, nedělám to nikdy, natož u příležitosti Nového roku.
Vážení čtenáři, přeji vám, abyste Vánoce i případné bujaré oslavy Silvestra prožili ve zdraví a aby se těm, kteří jsou v mé věkové kategorii, dařilo lépe než dosud. A to po stránce ekonomické i zdravotní.

Galerista Miro Smolák

Vloni odešli oba moji rodiče, takže letošní Vánoce budou trochu jiné. O to intenzivněji si budu uvědomovat to, co se mi při slovu Vánoce vybaví, ať jsem kdekoli na světě. Je to sláma na podlaze, vánoční stromeček, maminka a její hlas. Když jsem byl dítě, žili jsme na východním Slovensku. Dodnes si živě vybavuji podlahu pokrytou slámou, maminku, která vyhazovala do výšky ořechy a my, děti, jsme je hledaly. Také vidím její přísný výraz, když jsme se chtěli při motlitbě smát. Odchodem rodičů cítím daleko silněji potřebu být se svou rodinou, tak doufám, že letos přijedou na svátky vnučka i synovec. Příchod nového roku oslavíme s mojí paní Alenkou. O půlnoci si budu přát, aby Bůh pomáhal všem lidem na světě, tedy i mně, a aby bílí Američané dobře přijali černošského prezidenta. Dost se o tuto sympatickou rodinu bojím.
Všem občanům třináctky přeji, aby zde šťastně žili a aby se multikulturnost, která zde je, vyvíjela jen pozitivním směrem.

Marek Ždánský, ošetřovatel goril v pražské zoo

Letošní Štědrý den je první, který budeme trávit s naším synem. Ještě je sice na nějaké velké vnímání stromečku a dárků příliš malý, ale stejně se moc těším. Předvánoční čas prožívám úplně v klidu, zbytečně nešílím, dárky nakupuji postupně, takže pohoda. Takový, doufám, bude i samotný průběh svátků. Na Štědrý den budu v zoo, večer samozřejmě s rodinou. Když to vyjde a rodiče pohlídají malého, určitě se s manželkou zajdeme projít vánoční Prahou, někde si dáme svařáček a bude to fajn. Silvestra jsme většinou trávili na horách, letos ale zůstaneme doma. A jaký budou mít poslední měsíc roku gorilky? Moja třináctého oslaví čtvrté narozeniny, na Štědrý den dostanou samozřejmě nějaké dárky, a protože je zahrada otevřená i o svátcích, nebudou mít nouzi ani o své obdivovatele.
Přeji všem krásné prožití Vánoc a do nového roku 2009 především hodně zdraví.

Fan Vavřincová, spisovatelka

O Vánocích se nejvíc těším na svoji milovanou rodinu, to je pro mě nejdůležitější. Je nás strašně moc a je to moc krásný. Jenom když zemřel manžel, to bylo těžké. Ale jinak jsou Vánoce krásné, protože jsme vždycky všichni pohromadě. Dá-li mně Pán Bůh, bude to tak i letos. Na Silvestra koukám na televizi a mám přichystané chlebíčky. Moje vnoučata a děti jsou mladé, tak se samozřejmě jdou někam pobavit, ale o půlnoci se vždy vrátí ke mně domů, připijeme si spolu, což je od nich hrozně hezký. Mám nejlepší děti na světě, musím to pořád opakovat. A přání čtenářům STOPu? Vzhledem ke svému věku už všem přeju hlavně zdraví. Protože jak je člověk zdravý, tak je i šťastný a spokojený. To ostatní přejde.

Aneta Langerová, zpěvačka

Největší kouzlo Vánoc, jaké může být, je, když se sejdeme s celou rodinou. A nejlépe bez jakýchkoli dárků. Nakonec stejně něco koupím, ale protože je kupuju během roku, moc to neřeším. Když vidím něco hezkého, tak to koupím a dám, ať už má někdo narozeniny, svátek nebo ne, protože ta nečekaná radost je nejhezčí. Naší rodině se ale podařil dárek, když jsme tátovi kvůli bezpečnosti pořídili nové auto a nechali mu ho na zahradě přikryté plachtou. Bylo to hrozně fajn, jako správnej chlap měl z auťáku opravdovou radost. To byl užitečný dárek, protože on by si nové auto nekoupil a jezdil by takovým, že by mu možná zůstal volant v ruce. Po Vánocích mám vždy pár dní volna, tak se snažím odjet na lyže. Nejraději do Rakouska a do Švýcarska, všechno jsou to Alpy, pro lyžaře nejbližší a nejjednodušší řešení.

Otakáro Schmidt, scénárista a dramaturg

Už jako dítě jsem z celého liturgického roku nejvíce prožíval právě Vánoce. Ty díky krátkým dnům představovaly pro dětskou dušičku určité tajemno, které doprovázelo i samotný příchod Ježíška. Pro mě byly předzvěstí Vánoc už Svátek Všech svatých, Památka zemřelých a samozřejmě Mikuláš. Já jsem si to očekávání prodlužoval, a protože bylo velice intenzivní, většinou jsem na Štědrý den dostal horečku. Po večeři a rozbalení dárků jsme si pouštěli desky, a když se blížila půlnoc, šli jsme do kostela na půlnoční mši. Ta byla jakýmsi vyvrcholením štědrovečerních oslav. Poslední roky tento den trávím s rodinou mé partnerky Jany Kristiny Studničkové. A co se týká samého závěru roku, tak když už připomínka Silvestra, tak sv. Silvestra, světce. Chodím na půlnoční bohoslužbu, nejčastěji k Tomáši Halíkovi do kostela Nejsvětějšího Salvátora. Silvestr do půlnoci je pro mě bezpředmětný, půlnoc je ve znamení mše.

Václav Faltus, imitátor

Ta pravá vánoční atmosféra se u mě objevuje opravdu až těsně před svátky. Je spojená s předvánočními vystoupeními, koledami nebo pohledem na stavění betlémů, nakupováním různých ozdobiček nebo návštěvou stacionáře v České Třebové, jehož jsem už zhruba dvanáct let patronem. Letos nám dlouho vydržela houbařská sezóna, takže až očistíme posledního hříbečka, budeme k Vánocům zase o kousek blíž. A Silvestr? Mám rád hlavně před předsilvestrovská vystoupení, kdy jsou diváci velice uvolnění a v pohodě, ostatně ten pravý Silvestr je teprve čeká. Já ale tvrdím, že malého Silvestra bychom měli mít každý den. Veselí, smích a humor jednou za rok? To je málo.
Čtenářům STOPu přeji především zdraví. Když ho člověk má, může se usmívat. Koutky jdou nahoru a všechno je hned veselejší. Takže přeji všem co nejvíce důvodů k radosti a k úsměvu.

Připravila Eva Černá