Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Budeme-li rozumní, můžeme prožít krásné Vánoce


S podzimní druhou vlnou epidemie covid-19 začalo každodenně rekordně přibývat nakažených. Výrazně se zvýšil také podíl hospitalizovaných, pacientů ve vážném stavu a bohužel také těch, kteří ve spojitosti s nákazou covid-19 zemřeli. Situace v některých nemocnicích byla velmi složitá, protože přibývalo i nakažených lékařů, sester a ostatního zdravotnického personálu, zakázaly se návštěvy, začaly se odsouvat plánované zákroky... Dnes (19. listopadu) to vypadá, že jsme se ostali z nejhoršího. Ale je to skutečně tak? Na to jsme se zeptali ředitele Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka.

Pane řediteli, dnes už jsou zprávy týkající se onemocnění covid-19 o něco příznivější, než tomu bylo ještě před několika málo týdny. Jak jste zvládli ten největší nápor nově hospitalizovaných pacientů?
Díky tomu, že jsme největší české zdravotnické zařízení, měli jsme vždycky relativně velkou rezervu lůžek a spíše jsme byli limitováni počty personálu, protože pacienti na covidových lůžkách vyžadují větší počet zdravotníků, než je tomu u pacientů s jinými onemocněními.

Řada nemocnic se kvůli vysokému počtu nemocných lékařů a sester dostala do nezávidění hodné situace. Chyběl ale nejen personál, kritická byla i situace v počtu volných lůžek.
U nás nebyl problém s volnými lůžky a víceméně ani se zásadním nedostatkem personálu. Po celou dobu jsme měli maximálně do tří set zaměstnanců, kteří byli doma s covidem. Při počtu 6 300 zaměstnanců, kterými nemocnice disponuje, to tedy nebyl nijak velký problém. Na druhou stranu je ale pravda, že když onemocní někteří úzce kvalifikovaní zdravotníci, které právě potřebujete pro covidové jednotky, tak může nastat problém.

Do motolské nemocnice byli převezeni pacienti z jiných zařízení, která už situaci kapacitně nezvládala. Ať už z důvodu maximální obsazenosti covid lůžek nebo vysokému počtu nemocných lékařů a sester. Znamená to, že vaše nemocnice se s těmito problémy nepotýkala?

Potýkala, ale jak říkám my díky tomu, jak jsme opravdu velcí, tak jsme se s tou situací uměli vypořádat.

Kolik pacientů s onemocněním covid-19 se u vás aktuálně léčí? Jak početný tým lékařů, zdravotních sester a dalšího personálu máte pro péči o tyto pacienty k dispozici?
Aktuálně se v naší nemocnici léčí 111 pacientů, z toho 16 vyžaduje připojení na plicní ventilaci. Co se týče počtu zdravotníků, dám vám pro představu příklad z covidové ARO jednotky, což je speciální jednotka, kde léčíme ty nejtěžší případy covidu. V tuto chvíli se na dvaceti lůžkách pohybuje 120 členů zdravotnického personálu.

Pociťuje díky přijatým opatřením nějaké výrazné snížení počtu nově hospitalizovaných pacientů a těch, kteří jsou ve vážném stavu?

Platí nařízení Ministerstva zdravotnictví České republiky, že se odkládají takzvané elektivní výkony, to znamená výkony, které lze odložit. Nicméně veškerá urgentní a akutní medicína zůstává. Všechny pacienty, které přivezou na urgentní příjem a je jedno jestli jde o porod, autonehodu nebo náhlou příhodu břišní, samozřejmě přijímám dále i pacienty, kteří mají naplánovaný zákrok například až za čtyři měsíce, ale trpí zvyšující se bolestí, operujeme neodkladně.

Česká republika si bohužel stojí ve srovnání s jinými evropskými státy velmi špatně v počtu zemřelých. Na jaře tomu tak zdaleka nebylo. Co je teď jinak?
Já myslím, že ta situace bude ve všech evropských státech stejná, spíše jak vlna postupuje Evropou, se u nás projevila jako první špička. Faktem je, že ÚZIS znovu provádí šetření, protože podle současné metodiky se do zemřelých s covidem počítají úplně všichni, kteří byli covid pozitivní. Bez ohledu na to, jaké byly jejich ostatní zdravotní komplikace. Ta čísla budou muset projít revizí a uvidíme, jaká bude realita, možná bude stejná, možná horší, možná lepší.

Jarní měsíce, kdy jsme zvládali „první vlnu“ byly náročné. Zúročili jste teď některé z nově nabytých zkušeností a poznatků?
Určitě ano, protože jsme o tom na jaře nic nevěděli, nemocnice byla na jaře v daleko větším útlumu, než je dnes. Nyní se přece jenom už umíme s virem vypořádat takovým způsobem, abychom nemocnici udrželi jakžtakž v provozu. Příkladem může být, že na jaře jsme utlumili operativu až na 30 %, teď fungujeme zhruba na 60 % normálního stavu.

Většina z nás dění kolem koronavirové epidemie pravidelně sleduje. Stejně tak, jako všechna přijatá opatření. Momentálně se zdá, že začne docházet k jejich postupnému rozvolňování. Domníváte se, že tomu stávající stav odpovídá?
Tohle je otázka za milion, protože na tu vám v tuto chvíli asi nikdo není schopen úplně odpovědět. Je to limitováno dvěma faktory, ten první je, kdy bude vakcína, protože to je dnes opravdu jediný způsob, který nás všechny dokáže ochránit. Druhý faktor, u kterého si nejsme jistí, je kolik lidí už onemocnění prodělalo. Čísla se pohybují od půl milionu oficiálně indikovaných až někam ke dvěma třem milionům, což jsou expertní odhady. Osobně si myslím, že dnes je klíčové hlavně ochránit rizikové skupiny, což jsou lidé s určitými druhy onemocnění a lidé 65+ věku. Teď je asi předčasné hovořit o tom, že to nejhorší je už za námi. Jak to vidíte z pozice ředitele jedné z největších evropských nemocnic? Říkám znova, na to se opravdu nedá odpovědět, nejhorší za námi bude, až budeme mít vakcínu. V tuto chvíli jsme prostě v nějaké fázi a musíme se spolehnout na to, že systém, který jsme zavedli, nás bude nějakým způsobem vést tím slzavým údolím. Měl byste pro nás nějakou optimistickou informaci? Byl by to hezký předvánoční dárek ☺. Já si myslím, že když se všichni budeme chovat relativně s rozumem, tak jsme schopní to dobře překonat. Jestli bychom se něčeho neměli vzdávat, je to co nejnormálnější prožití vánočních svátků, protože jsou to ty nejkrásnější svátky v roce a všem nám to jenom prospěje. Krásné Vánoce!

Připravila Eva Černá