Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Nenáročná vycházka za koněm Převalského

Za zvířaty s názvem Equus przewalskii neboli koně Převalského se můžete vydat od stanice metra Radlická. Z východu metra se dejte doprava a po schodech nahoru. Vyjdete v ulici Kutvirtova, kde jdete opět po schodech nebo vystoupáte serpentinami pro pěší nahoru a zde vlevo ulicí Výmolova kolem ZŠ pro sluchově postižené, dál přes železniční přejezd Pražského semmeringu a stále nahoru kolem hřbitova Radlice. Naproti němu hned u cesty je studánka. Stoupáme stále nahoru až k oplocenému pozemku s budovou pro ustájení koní. Kůň Převalského je dnes jediným žijícím druhem divokého koně. V přírodě byl naposledy spatřen v roce 1969. Přežil jen díky chovu lidí.

Na něm se velkou měrou podílela i pražská ZOO. Až do poloviny 19. století o tomto divokém koni věděli jen mongolští kočovníci. Roku 1879 Nikolaj Prževalskij, plukovník a kartograf carské ruské armády prohledával okolí hor. Několikrát zahlédl celá stáda divokých koní, ale nedokázal je identifikovat. Začal po nich pátrat, vyptával se místních obyvatel. Jeden z lovců mu přenechal kůži uloveného koně.

Przewalski ji odvezl do Moskvy a ukázal ji přírodovědci Poljakovovi, který ji prozkoumal, popsal, přičemž zaznamenal znaky divokého koně a pojmenoval ho po jeho objeviteli Przewalském. První divocí koně se dostali do Evropy v roce 1899, a to do tehdejšího carského Ruska, na jižní Ukrajinu. Mezi oběma světovými válkami klesla celosvětová populace koně pouze na 30–40 jedinců. V dubnu letošního roku vypustila do oploceného výběhu ZOO Praha na Dívčích hradech z chovné stanice v Dolním Dobřejově čtyři klisny. Výběr klisen byl veden tak, aby pro budoucí reprodukci této skupiny koní Převalského byla zaručena co největší genetická pestrost. Ohrada je opatřena elektrickým ohradníkem a kamerami. Je to i pro to, aby lidé nemohli koně krmit. Tito kopytníci jsou důležití pro zachování bio - logické rozmanitosti krajiny.

Zabraňují zarůstání travnatých ploch náletovými dřevinami a pomáhají správným podmínkám pro růst stepních rostlin a živočichů. Plošina Dívčích hradů je ideální právě pro step. Můžete pozorovat ze tří vyhlídek. Jedna z nich je vyvýšena. Naskytne se vám krásný pohled na panorama Prahy. Dostanete se sem po pohodlné cestě vpravo od budovy. Můžete celý rozsáhlý výběh obejít a dojít zpět k tomuto výchozímu místu nebo se z vyhlídky vrátit zpět k výchozímu místu a od rohu oplocení sejít dolů polní pěšinou a dojít na páteřní cestu na Dívčích hradech.

Po ní doprava a stále rovně až na velké rozcestí, kde se připojuje i cyklostezka. Pokračujte stále rovně pěknou cestou mezi lesem nad Prokopským údolím a poli. Dostanete se k Záchranné stanici hl. m. Prahy pro volně žijící zvířata. Stará se o zraněná či jinak handicapovaná zvířata s cílem vrátit je zpět do přírody. To už jste na kraji Jinonic, kde zahněte do první odbočky doleva ulice Vavřinecká, kterou dojdete ke kostelíku a dřevěné zvonici sv. Vavřince se zajímavou historií. Od hřbitova sejdete dolů parčíkem po žluté turistické značce, po které dojdete až k metru Jinonice. Dnes jste ušli kolem 5 km pohodlnou cestou.

KČT, odbor Praha-Karlov, oddíl TurBan, Marta Kravčíková