Na co se ptáte 1
Líbí se mi myšlenka revitalizace sídliště, ale proč kácíte vzrostlé stromy? Nemohly by se zachovat?
Božena D., Lužiny
V rámci projektování revitalizace jsme se samozřejmě snažili v maximální míře zachovat stromy, hlavně ty vzrostlé. Naprostá většina kácení se dotkne náletových dřevin a keřových porostů, zejména naprosto nevhodných jalovců, skalníků a pámelníků, které se dnes již v rámci moderních parkových úprav nepoužívají, protože jsou neprůhledné a slouží mnohdy k odhazování odpadků, jako úkryt pro potkany a bohužel někdy i pro problémové osoby. Dnes sázíme hlavně menší kvetoucí keře. Ale zpět ke stromům. Stromů, které musí ustoupit, je kolem padesáti (z toho větších jen asi 11), zatímco vysazeno jich bude celkem 159. Některé stromy musí být poraženy, protože naprosto nezapadají do nové koncepce vnitrobloku, většinou je ale důvodem jejich zdravotní stav a riziko, že spadnou, což nemůžeme dopustit. Velké emoce některých občanů například vzbudilo kácení topolu v Bellušově ulici, na který pověsili parte s oznámením, že „byl 23 let mladý a zcela zdráv podřezán z vůle úředníků.“ Přitom je všeobecně známo, že rychle rostoucí topol patří mezi krátkověké dřeviny, má křehké dřevo a v prostředí sídliště začíná být v určitém věku nebezpečný. Z poslední doby známe několik případů, kdy zdánlivě zdravý topol padl a zabíjel. Navíc je silně alergenní. Dnes už se do zástaveb a podél komunikací, kde se pohybují lidé, vůbec nevysazuje. Fotografie poraženého kmene dokazuje, že topol byl napaden houbovou chorobou, jeho poražení bylo oprávněné a ponechání by bylo velkým hazardem. Podobně jsme museli odstranit například rakytníky ve vnitrobloku Brdičkova- Amforová, z nichž některé už vyvrátil vítr. Vysazovat budeme hlavně lípy malolisté, javory mléče, jasany ztepilé a další pomalu rostoucí trvanlivé stromy, které vydrží už napořád.