K pramenům Motolského potoka
K pramenům Motolského potoka
V minulém díle seriálu byla řeč o Centrálním parku, jako významném krajinném prvku na zelené páteři Prahy 13. V dnešním díle se budeme věnovat dalšímu důležitému korálku na pomyslné šňůrce přírodních odpočinkových zón. Představíme vám Údolí a prameniště Motolského potoka.
Tato unikátní území se nachází přímo pod obchodním centrem Globus, skrytá mezi stromy pod ulicí Sárská, nedaleko stanice metra Zličín. Motolský potok pramení ve Stodůlkách na úpatí propustných cenomanských pískovců, ve kterých se dobře akumulují srážkové vody. Prameniště potoka se nachází v zastavěné komerční a nákupní oblasti a přírodní kout k odpočinku by zde asi málokdo čekal. V minulosti prameniště doznalo velkých změn. Nad levým svahem byly postaveny objekty Tatry Zličín, které změnily odtokové poměry povrchových vod. Levý svah údolí byl upraven navážkou zeminy. Pravý svah údolí pramenné oblasti Motolského potoka je vymezen skalním útvarem z bělohorských pískovců. Údolí je členěno do několika přírodních lokalit s typickou faunou a flórou – vodní plochy, porosty dřevin, mokřadní a bylinné porosty, sušší luční porosty a stepní porost. V letech 2003 - 2005 proběhla v tomto území „Revitalizace prameniště a údolí Motolského potoka“, kterou připravil a zajistil odbor životního prostředí ÚMČ Praha 13. Údolí muselo být nejprve pečlivě vyčištěno od černých skládek a náletových dřevin.
Těchto prací se účastnili i malí brigádníci ze skautských oddílů. Stavba zahrnovala vybudování mlatových cest a dvou můstků přes Motolský potok. V lomu bylo odbahněno a prohloubeno původní jezírko s mokřadní vegetací u skalní stěny. Jeho vody napájí prameny na rozhraní perucko - rokycanských a bělohorských pískovců. Ve spodní části údolí byl vytvořen nový „Rybníček“. Při jeho budování byla chráněna stará vrba křehká proti poškození. V údolí se střídají lokality zcela podmáčené i suché.
V jednotlivých lokalitách byly provedeny doplňující výsadby typických rostlin. Porosty v okolí vodních ploch byly doplněny o další druhy stromových vrb. Háj uměle vysázených topolů má dnes charakter lužního lesa. Jeho nově vytvořené keřové patro obsahuje vlhkomilnou střemchu hroznovitou a brslen evropský. Pozoruhodný je původní vzácný porost jilmu ladního v dobrém zdravotním stavu. V okolí starého třešňového sadu se nachází odpočívadlo s dětským hřištěm a veřejné ohniště. V okolí sadu byly doplněny stávající porosty modřínů, lip a dubů o nové jedince. V suťovém lese byly vysazeny druhy jako je jilm vaz, javor klen, líska obecná, lípa velkolistá. Na podmáčených plochách jsou pozoruhodná společenstva vlhkomilných ostřic. V poslední etapě úprav údolí byly instalovány dubové lavice a lehátka z dílny sochaře Čestmíra Sušky. Revitalizací vznikla nová zóna sloužící rekreaci obyvatel. Míří sem cyklisté, pejskaři, učitelé s dětmi na výlet i za přírodopisem, celé rodiny. Při pečlivém pozorování lze v údolí nalézt i některé původní vzácnější byliny.
Smyslem revitalizace bylo zachovat v údolí přírodní ráz a současně umožnit využívání lokality k odpočinku a poznávání přírody. Některé porosty jsou však současně využívány v režimu hospodářského lesa, takže zde probíhá těžba dřeva. Současně jsou zakládány nové lesní kultury. Většina území je však chráněna a pečlivě obhospodařována dle každoročně navrhované pěstební péče. Celý projekt byl hrazen převážně z prostředků získaných od soukromých společností. Revitalizaci prováděla společnost Lesy hl. m. Prahy. Údolí je ve správě odboru životního prostředí, Lesů hl. m. Prahy a Lesů Litoměřice.