Nevhodným projektům se bráníme
Jedno z témat, které mezi lidmi budí největší emoce, je výstavba. Na jedné straně se stále mluví o tom, že je nezbytné stavět byty pro mladé rodiny. Jakmile se ale ti, kteří už bydlí, dozvědí, že by se mělo stavět v sousedství, okamžitě vyrážejí do protiútoku. Já tomu samozřejmě rozumím. Když se nastěhujete do klidného místa a zvyknete si na okolní prostor, přejete si, aby to tak zůstalo navždy (stejně jako váš soused, který tam bydlel před vámi a kterému jste zastínili výhled).
Na druhé straně si ale musíme uvědomit, že Praha 13 je součástí rozvojového území hl. města a že není možné tady výstavbu úplně zastavit. Důležité je, aby šlo o rozumnou výstavbu, která je v souladu s územním plánem a stavebními předpisy a nenarušuje území neúměrnou hmotou nebo výškou.
Pro někoho se slovo „developer“ stalo téměř nadávkou. Já s takovým zjednodušováním nesouhlasím. Jsou developerské společnosti, které slyší na naše argumenty, umějí ustoupit a jsou navíc ochotny investovat i do zvelebení veřejných prostranství a vybavenosti. Samozřejmě ale existují i takoví developeři, kterým jde jen a pouze o maximalizaci zisku a je jim jedno, zda projekt lokalitu obohatí nebo znehodnotí. Takoví stavebníci jsou velmi špatnými partnery pro jednání. Velmi mi vadí vyjádření některých lidí, že radnice „chce zastavět všechny volné plochy“ nebo že „spolupracuje s developery proti obyvatelům“. Není to pravda. Přestože rozhodnutí nemá v kompetenci samospráva, ale stavební úřad, všechny projekty posuzujeme a po zralé úvaze k nim vydáváme stanoviska, v mnoha případech negativní. Stavební firmy za mnou někdy přicházejí se svými záměry ještě před tím, než se obrátí na stavební úřad. Mnohdy jsou to projekty megalomanské, obrovské, které se do zamýšlené oblasti vůbec nehodí. Někteří investoři, když jim sdělím náš zásadní nesouhlas, projekt stáhnou. Jednu z takových staveb, mimochodem myšlenou zcela vážně, vidíte na vizualizaci. Je to jeden ze 41 nevhodných stavebních záměrů, kterým se mi podařilo zabránit.
Před několika lety se objevil šokující projekt Rezidence Nové Stodůlky. Šlo o původně sedm, později pět výškových domů vměstnaných do travnatého svahu nad zimním stadionem nedaleko stanice metra Luka. V místě by došlo k neúměrnému zahuštění zástavby a snížení odstupových vzdáleností mezi domy pod únosnou mez. S tímto záměrem zásadně nesouhlasíme a od počátku děláme všechny zákonné kroky, abychom mu zabránili. Investor ale na záměru trvá. Pokusili jsme se prosadit změnu územního plánu na dané ploše na zeleň, která tam v současné době fyzicky je a měla by tam podle nás zůstat. Změnit územní plán se nám sice podařilo, ale nejvyšší správní soud změnu bohužel zrušil z důvodu možného poškození investora. Letos v červnu vznikla z iniciativy okolních obyvatel petice proti výstavbě Rezidence Nové Stodůlky. Bez váhání jsem podepsal a stejně tak řada mých kolegů. V současné době je pod peticí přes 500 podpisů. Podpisem to však nekončí. Máme dostatek nástrojů, jak v tomto případě výstavbě zabránit. Ujišťuji vás, že uděláme vše pro to, aby věžáky u metra Luka nevyrostly.
Druhá oblast, která mi velmi leží na srdci, je Vidoule, oblast okolo přírodní památky s krásnými skalami, kam rádi chodíme na procházky. Možná jste v polovině září zaregistrovali v televizi reportáž z jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy, které smetlo návrh na vyřazení Vidoule ze seznamu oblastí, kde by v budoucnu mohlo dojít ke změně územního plánu a zástavbě celé lokality. Proto jsem hned vyzval dopisem primátora hl. města, aby ustoupil od úmyslu nechat Vidouli napospas developerům, kteří ji znehodnotí a znepřístupní. Vidoule leží těsně za hranicemi Prahy 13 a pro mnohé naše obyvatele je prostorem pro rekreaci. A tak by to mělo také zůstat. Nemám v oblibě ty, kteří bojují proti všemu. Ale tam, kde je možné zabránit velké škodě, je třeba se ozvat.