Po šedesáti letech
Když žáci končí povinnou školní docházku, většinou si slíbí, že se budou scházet, že se jeden druhému nikdy neztratí. Podaří se to ale málokdy, protože další životní etapy je zavedou mezi jiné lidi, do jiných koutů republiky nebo světa. O to příjemnější jsou pak jejich setkání po letech – deseti, dvaceti, třiceti...
My, bývalí spolužáci, narození v roce 1940, kteří jsme společně navštěvovali dnešní Základní školu Mládí, jsme se sešli dokonce po šedesáti letech. Je to neuvěřitelné, ale skutečně už uplynulo 60 let, kdy jsme společně ukončili školní docházku ve stodůlecké škole. Naše setkání samozřejmě začalo právě tam. Díky současnému řediteli Jaroslavu Vodičkovi jsme si mohli prohlédnout naši bývalou třídu i celou školu, za což moc děkujeme.
Bylo to milé a radostné setkání. Po návštěvě školy jsme poseděli v restauraci Mlejn a vzpomínali. Na spolužáky, kteří mezi nás již nikdy nepřijdou, ale také na učitele, hlavně na našeho pana učitele Mazánka. Dnes je mu přes 90 let. Rozcházeli jsme se se slibem, že se příští rok sejdeme zase.