Která je nejstarší písemná zmínka o Stodůlkách?
V zářijovém STOPu jsme s pomocí příručky Antonína Profouse Místní jména v Čechách pátrali po původu jména Stodůlky. Ten uvádí jako nejstarší písemný doklad o existenci Stodůlek listinu z roku 1292. Je to však skutečně nejstarší dokument? Pojďme se nyní na tuto prastarou písemnou památku, ze které dýchnou staletí, podívat trochu blíže.
Podle řady odborníků je nejstarší písemností, ve které se objevuje jméno Stodůlky, listina sepsaná 29. prosince 1292, tedy před více než 700 lety. Přesto existuje v originále, který je bezpečně uložen v ochranné atmosféře v trezoru I. oddělení Národního archivu v Praze, s jehož laskavým souhlasem zde uveřejňujeme fotografii dokumentu. Pergamenová listina se třemi přivěšenými pečetěmi je součástí archivního fondu ŘM – Maltézští rytíři – české velkopřevorství (1085 – 1526). Pražský biskup Tobiáš v latinsky psané listině potvrzuje, že vdova po Oldřichu z Hradce, Marie hraběnka z Hardeku, a její syn Oldřich postupují patronátní práva ke kostelu ve Stodůlkách (ius patronatus ecclesiae in Stodolok) templářům v Uhříněvsi (fratribus Cruciferis militie Templi de Hungari villa) spolu s desátky ze dvora, které kostelu náležely. V praxi tento právní akt znamenal, že na templářský řád bylo převedeno právo kostel spravovat, navrhovat kandidáta na jeho obsazení a využívat výnosy, současně ale i povinnost o kostel pečovat a platit vikáře. Tato listina je také prvním dokladem o existenci původního kostela. Ten pak ve Stodůlkách stál až do roku 1901, kdy byl zbořen a nahrazen současným kostelem.
Někteří badatelé však datují první písemnou zmínku o Stodůlkách již do roku 1159. Existuje však nějaký doklad? Pro příklad, že datování první zmínky o obci není vůbec jednoduché, nemusíme chodit daleko. Poslouží nám sousední Butovice, u kterých se uvádí dokonce rok 1088. Místní jméno Butovice je totiž zmíněno v listině datované rokem 1088, kterou měl první český král Vratislav II. darovat některé majetky Vyšehradské kapitule. Tato listina je ve čtyřech exemplářích součástí fondu Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské a byla dříve označovaná za zakládací listinu kapituly. Jde však o pozdější falzum. „Pochází nejspíše až ze 2. poloviny 12. století,“ říká správce archivního fondu Denko Čumlivski. „Je však velmi pravděpodobné, že obsahuje jména vsí skutečně darovaných za krále Vratislava.“ Vznikl tedy v době krále Vratislava originál, který se nedochoval, nebo byla listina vytvořena až dodatečně? Tuto hádanku se zatím nepodařilo rozluštit.
Uvidíme, zda to nebude podobné s naší listinou z roku 1159. Dá se najít originální dokument z tohoto roku, nebo jde pouze o nějakou pozdější kopii nebo zmínku v literatuře? Na tuto otázku si odpovíme někdy příště.
Literatura:
K. Beránek, V. Uhlířová, Archiv českého velkopřevorství maltského řádu, Inventář SÚA, Praha 1966
O. Bastl, Z dějin stodůlecké farnosti, Praha 2003