A zas je jeden rok za námi
Začátkem každého roku „plodím“ průřez činností Klubu seniorů staré Stodůlky. Čas letí jako bláznivý... zpívá v jedné své písničce Karel Gott. Nám sice také letí, ale stihly jsme toho za loňský rok požehnaně.
Začalo to již po Novém roce přípravou na dětský karneval, který se uskutečnil v březnu. Měly jsme spoustu věcí do tomboly, děti si zasoutěžily a za každou soutěž dostávaly odměnu. Tancovalo se a děti pobavil i šašek se svojí partnerkou. Pak přišel duben a už to jelo... Začátkem dubna jsme byly v Litoměřicích na výstavě a je tu květen. Na ten jsme se obzvlášť těšily, protože už čtvrtým rokem jezdíme na tři dny do penzionu k Jindřichovu Hradci. Vyjíždíme v pátek a uděláme cestou nějaký výlet. Tentokrát jsme navštívily městečko Nové Hrady a přírodní park Terezčino údolí. Tam jsme si daly šestikilometrovou procházku nádhernou přírodou. Na tento výlet máme vždy nějaké „téma“, na které se skupinově připravujeme. Loni jsme si nacvičily Českou besedu a tu jsme si tam i zatancovaly. Každá z nás měla nějaký úkol. Jedna ušila sukénky, druhá uháčkovala kytky do vlasů a „naše specialistka na výlety“ dala dohromady taneční skupinu a na cvičovaly jsme. No užily jsme si při tom hodně srandy a taky jsme si daly do těla. Večer po vystoupení jsme se sešly v jídelně při vínečku a za doprovodu klavíru jsme zpívaly české písničky.
V červnu nám Praha 13 zaplatila výlet do Sloupu v Čechách a na Komáří vížku, kam jsme jely 20 minut sedačkovou lanovkou, no nádhera. Tohoto výletu se účastnil i ředitel Lukáše pan Mašek.
Během léta jsme nikam nevyrážely, scházely jsme se pouze ve Mlej ně na pokec. Pak přišlo září a jely jsme na dva dny do Krkonoš. Lanovkou jsme vyjely na Špindlerovku a každá se podle svých schopností prošla po kopcích. Bylo zrovna slunečné počasí a tak jsme si to zase pěkně užily. Potom se na nás lavinově hrnuly nabídky kulturních akcí – v říjnu oblíbená Piňakoláda, v listopadu koncert Josefa Zímy a natáčení silvestrovského pořadu v Českém rozhlase se známými umělci – Naďou Konvalinkovou, Petrou Černockou, Uršulou Klukovou, Luďkem Sobotou, Otou Jirákem, Pavlem Novým, Václavem Vydrou nebo Josefem Mladým.
Tak, a na závěr moudro, které jsem vyčetla v jedné knize: „Stáří je dobré z jiných důvodů, znáš staré písně, staré filmy a to nejlepší ze všeho – máš staré přátele“. Hodně zdraví a životní spokojenosti vám všem přejí seniorky klubu staré Stodůlky.