Nový rok přinesl nepříjemnou inflaci. Jak s ní bojovat?
I letos se s příchodem nového roku leccos mění. A zdá se, že všechno míří vzhůru – ceny, mzdy, úroky. Jaké zásadní novinky začínají platit a jak se za současných podmínek chovat v oblasti financí? I na tyto otázky naleznete odpověď v našem článku.
Každého zaměstnance bezesporu potěší pokračující růst mezd a spolu s tím i minimální či zaručené mzdy (to samé se týká důchodů a dalších sociálních dávek). Zákonem daná minimální mzda už překonala 16 tisíc Kč. Pozitivem pro daňové poplatníky je bezesporu také vyšší daňová sleva na druhé a další dítě či vyšší základní daňová sleva na poplatníka. Méně příjemný už je růst záloh na sociální a zdravotní pojištění u živnostníků, který je nejvyšší za poslední léta. Minimální výše těchto záloh činí 5 468 Kč, zatímco v dobrovolném režimu paušální daně zaplatíte celkem 5 994 Kč. Pro řadu živnostníků tedy dává paušální daň smysl, obzvlášť pokud si daňový základ příliš nesnižujete a nemáte rádi papírování.
Změny se budou týkat i dalšího, často skloňovaného tématu, a sice hypoték. Česká národní banka nově získala zákonnou pravomoc komerčním bankám určovat, jaké parametry mají při poskytování hypoték uplatňovat. Od dubna se podmínky zpřísňují. Pokud bude žadateli o úvěr přes 36 let, bude muset zaplatit alespoň 20 % nemovitosti z vlastních zdrojů a to ještě v případě, že vyjde dobře odhad. Pro mladší žadatele zatím zůstane v platnosti limit 10 %. Také další dva parametry, které se v posledních letech více či méně uplatňovaly (DSTI a DTI), se stanou závaznými. V praxi to znamená, že splátky všech dluhů, které budete mít, nebudou moci překročit 45 % čistých měsíčních příjmů (u mladších 36 let pak 50 %) a zároveň celková výše dluhu nesmí být vyšší než 8,5násobek čistých ročních příjmů (u mladších žadatelů až 9,5násobek).
Ve srovnání s pravidly, která banky uplatňovaly v posledním půldruhém roce, se jedná o určité zpřísnění, ne ale zásadní. Mnohem větší vliv na dostupnost hypoték, potažmo vlastního bydlení mají a ještě budou mít rychle se zvyšující úrokové sazby i ceny nemovitostí samotných. Při pětileté fixaci a úhradě 20 % kupní ceny z vlastních zdrojů už sazby atakují 5% hranici. Pokud byste tedy pořizovali byt za 6 250 000 Kč (což je cena v Praze podprůměrná) a brali si tak hypotéku ve výši 5 000 000 Kč, zaplatili byste při splatnosti 30 let měsíčně přes 26 tisíc Kč. To znamená, že musíte mít poměrně výrazně nadprůměrný příjem (v Praze je průměrná hrubá mzda 45 523 Kč), abyste si spíše podprůměrný byt mohli koupit.
K tomu je třeba vzít v úvahu pokračující zdražování nemovitostí. Podle lednových údajů byl růst v České republice nejvyšší z celé Evropské unie. Meziročně české nemovitosti zdražily v průměru o 22 %, za posledních 5 let pak o 76 %. Obzvlášť situace v Praze je v tomto ohledu značně nepříznivá. Stále tak platí to, co jsme v této rubrice opakovaně zdůrazňovali – s pořizováním nemovitosti není vhodné čekat, zvláště pokud jen krátkodobě nespekulujete. V letošním roce lze očekávat další růst úrokových sazeb. Centrální bankéři již avizovali, že budou základní sazby zvyšovat, možná až k 5 %. A to se nutně promítne do sazeb hypoték, které by v takovém případě překročily 6% hranici. Vrátíme-li se k našemu modelovému příkladu, měsíční splátka by se vám zvýšila už na 30 tisíc Kč. A byt, který teď stojí 6 milionů, může za rok stát o milion víc. Růst mzdy vám tak k lepšímu bydlení nepomůže.
Zdražování nemovitostí a financování přitom ani není zohledňováno v oficiální inflaci, která se i tak v prvním pololetí nejspíš přiblíží k 10 %. Za dané situace je proto zcela zásadní náležitě hospodařit s vydělanými penězi. „Zhodnocovat“ je na spořicích účtech za 3 % je předem prohraná bitva. Neváhejte proto konzultovat dostupné možnosti se svým finančním poradcem.