Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Sáčky se mu hodily

Sáčky se mu hodily

Velmi mě potěšilo, že se na Velkou Ohradu vrátily sáčky pro pejskaře. Pracuji doma a z okna pracovny mám výhled právě na jeden takový stojan. Nedávno překvapeně koukám, u stojanu zastavilo auto, vyběhnul slušně vypadající pán středních let, všechny sáčky vytrhnul a odjel. Upřímně, dost mě to překvapilo. Vyfotit jsem ho nestačila, ale vystoupil z modré oktávky,
značku jsem si poznamenala. Zřejmě potřebuje pytlíky domů?

Jana Řezníčková

 

 

Poděkování hasičům

Bohužel jsem nenašla nikde kontakt na hasiče zasahující na území Prahy 13, tak prosím o předání díků za perfektně odvedenou práci. Chtěla bych poděkovat za zásah 4. 7. v bytě ve Vackově ulici, kde chytil zapomenutý hrnec na plotně.
Nikdy se nám nic podobného nestalo a doufáme, že už ani nestane, protože tahle zkušenost nás naučí si sporák před odjezdem opravdu zkontrolovat. Na místo jsme dorazili až po odjezdu hasičů i policie, tak jsem ani neměla komu poděkovat za rychlý zásah, velmi šetrný vstup do bytu, zajištění otevřených oken a hlavně za záchranu našeho psa, kterého včas vynesli ven na čerstvý vzduch. Za to i za vše ostatní velké díky a slibujeme, že budeme dělat vše pro to, abychom pomoc hasičů už nemuseli hledat.

Veronika Vaňková

 

 

Proč se mám stydět za zbytek zraku?

Mám zbytky zraku a pomáhá mi vodící pes. Nedávno jsem šla se psem a s kočárkem a nějaká paní na mě ječela, ať mažu uklidit po psovi. Došla jsem k ní (přitom jsem ještě kočárkem najela do sloupu) a slušně vysvětlovala, že na to bohužel nevidím, ale pytlík mám a poprosila jsem o pomoc. Místo pomoci mi vzala tvrdě ruku, že mi ukáže, kde to je! Část jsem nabrala na lopatku, část jsem tam marně honila po trávě. Paní nade mnou stála a přes opakovanou prosbu mi odmítla pomoci. Skoro jsem se rozplakala, že mě takhle někdo může ponížit. Chápu, že když řeknu, že nevidím, a přitom koukám, tak to vypadá „divně“. Vidím prostě na metr před sebe, nerozpoznám barvy, dost věcí mi splývá, ale to snad každému nejsem povinna vysvětlovat. Mám se snad stydět, že trochu vidím? Není přece jen tma a světlo, je spousta složitých očních vad a nemusí to být vidět, že nevidím! Takovéto ponížení mě pomalu nutí dělat ze sebe úplně slepou, což mi prostě hlava nebere! Proč bych nemohla používat alespoň zbytek zraku, který ještě mám? Nechci se stydět, že ještě vůbec něco vidím!

Irena Stefanová