Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Soucit nestačí, je třeba pomáhat

Pomoc potřebují nejen někteří lidé, ale i zvířata. Zraněným a opuštěným kočkám, především v Praze 5 a 13, pomáhá od roku 2002 Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi, které vzniklo jako samostatná část Pražského spolku ochránců zvířat. Sídlí v ulici Na pláni 31 v Praze 5. Jeho specializací jsou kočky, které by bez okamžité pomoci nepřežily – především zraněné, týrané, malinká koťata bez mámy, prostě ty, které jsou v bezprostředním ohrožení života. Provozuje útulek pro cca 20 koček a o další třicítku se starají „odloučená pracoviště“. O tom, jak útulek funguje, jsme si povídali s jednatelkou sdružení paní Petrou Soběslavskou.

Které roční období je pro kočky nejtěžší?

Mnozí si myslí, že jsou to zimní měsíce, ale ne, jsou to prázdniny. Rodí se ohromné množství koťat, o která není zájem, protože si lidi nechtějí dělat starosti, kam s (novou) kočkou o dovolené. I když to není nic neřešitelného – existují kočičí hotely, fungují už i „krmící služby“, které se o číču postarají přímo v bytě majitele – to je výhodné zejména při větším počtu koček. Navíc v teplém počasí, kdy se hodně větrá, přibývá úrazů a spousta zbytečných úmrtí při pádech z oken nebo když se kočka skřípne ve ventilačce. To se může lehko stát, že si poraní páteř, v horším případě se může i uškrtit.

Větrat se musí, ale jistě by se našlo nějaké řešení.

Určitě sítě. Ty z králičího pletiva obaleného plastem nejsou ani drahé. Méně šikovní mohou využít služeb specializované firmy, která vám i kočkám zajistí zasíťováním oken léto v pohodě, větrání kolik chcete a kočkám bezpečným rozhledem po okolí dají další dimenzi do života. Kočky sice dopadají na „všechny čtyři“, ale často si zlámou nožky, páteř, pánev a nebo, což je nejhorší, neudrží při pádu hlavu nad zemí a následky jsou opravdu hodně zlé. Operace těchto úrazů potom stojí desetitisíce korun, spoustu času na rekonvalescenci a hlavně mnoho utrpení.

Jak se k vám kočky dostávají?

Většinou tak, že nám lidé zavolají. „Našli jsme kočku, tak si pro ni přijeďte.“ To ale není pokaždé možné, protože většina starostí o útulek spočívá na dvou až třech dobrovolnicích. Také se stává, že nám nalezené zvíře rovnou přinesou a diví se, že ho pro nedostatek místa nemůžeme přijmout. Lidé by správně měli o nálezu kočky informovat příšlušný úřad nebo Městskou policii. Ty by následně zajistily odvoz zvířete do městského útulku, případně do našeho (či jiného pod správou Městské veterinární správy v Praze). Jenomže tak to nefunguje. Proto jsou kočky závislé pouze na drobných dárcích a sponzorech, kteří jim pomohou. Kdo má zvíře, ví, jak vysoké jsou částky i za běžné úkony, natož za operace zranění, s kterými právě do našeho útulku Soucit nestačí, je třeba pomáhat kočky často přicházejí. Zřídkakdy se stane – je to spíš zázrak – že útulek něco zdědí. To je také jedním z mála jeho příjmů. Bylo by fajn, kdyby lidé, kteří mají rádi zvířata, mysleli při psaní poslední vůle i na to, kolik jim za život poskytla zábavy, společnosti, něhy... Aby mysleli na to, jak po jejich odchodu psi a kočky dopadnou. Dědicové je totiž chtějí většinou dát hned do útulku. Je s podivem, kolik lidí v této souvislosti hned trpí nejrůznějšími alergiemi. Skvělé by bylo, kdyby lidé mysleli i na zařízení, z kterého zvířátko mají, nebo kam se může kdykoli během jejich života dostat, i na ta zvířata, která zkrátka žádný domov nemají.

Co čeká kočičku bezprostředně po tom, co ji převezmete?

Každá kočka projde v útulku veterinární prohlídkou, odblešením, odčervením, vakcinací a revakcinací, dospělé kočičky a kocourci jsou také vykastrováni. Potom jim hledáme nové majitele. Každý rok se to podaří pro více než stovku koček. Je to i díky umísťovacím výstavám, které pořádáme každý podzim v Kongresovém centru v Praze 4. Nad kočkou přebírá celoživotní záruku nejen majitel (každoroční vakcinace, u koťátek kastrace, dostatečná péče), ale i útulek.

Jsou vaši svěřenci čipovaní?

V současné době je například čipovací pistole nebo čtečka čipů nad naše finanční možnosti. Od nás dostane kočka při kastraci do ucha „cvik“ – malý vystřižený trojúhelníček, který kastraci dokladuje. Pokud nemáte vlastní kočku čipovanou, požádejte o toto označení veterináře. Takový zákrok se ale, stejně jako čip, hradí.

Získá od vás nový majitel kočičku zdarma?

Zájemce žádáme o příspěvek na základní veterinární péči. Tato částka může být v různých zařízeních odlišná. Zdaleka ale nepokryje náklady útulku. Za očkované koťátko je příspěvek 650 korun. V této částce jsou zahrnuté všechny výše jmenované úkony. Za kastrovaná zvířátka se přispívá jednotně 1000 Kč. To je zhruba jen třetina skutečných nákladů, které by zodpovědný majitel stejně musel vynaložit. Novým majitelům radíme, jaká kočka by se nejlépe hodila k jejich stylu života. Např. malé koťátko nemůže být celou pracovní dobu majitele samo doma, ale dvě už ano. Dvě číči také vydrží doma samotné přes víkend. Kočka, která celý život ráda chodila ven se nesmíří s tím, že už se tam nepodívá a naopak...

Osudy zvířat, než se dostanou do útulku, nejsou nijak radostné. Vy se snažíte je uzdravit na těle i na duši. Co vám dokáže udělat radost?

Fotky umístěných zvířátek v novém domově i to, jak dělají radost novým majitelům a osamělým lidem. U nás dostávají šanci i zvířátka s nějakým postižením. Jsme rádi, že i jim se daří najít nový domov.

Péče o vaše svěřence je dost drahá, takže jakákoli pomoc by se útulku asi hodila.

To zcela určitě. Zejména veterinární péče je finančně velmi náročná, proto je sdružení vděčné za jakoukoli pomoc. Přispět můžete na č. účtu 2600358160/2010. Více informací, včetně fotografií nalezených kočiček, najdete na www.kocici-utulek.cz, máme i facebookové stránky (hledáme někoho, kdo by se jim více věnoval). Co by ale bylo pro naše svěřence nejlepší? Nový domov. Už George Bernard Shaw řekl: „Není domova bez kočky“. Proto vás v útulku po předchozí domluvě na tel. 603 225 948 čekáme třeba hned dnes.

Eva Černá