Za energií starých stromů
Tentokráte vás zveme na procházku po Praze 12. Začíná u Polikliniky Modřany, kam se dostanete autobusem ze Smíchovského nádraží. Dáte se dolů podchodem a Modřanskou roklí a dojdete až na hráz nádrže. Za ní jděte vpravo do kopce, polní cestou dojdete k plotu a podél něj stále rovně přes rozcestí až do Cholupic. Ty byly společně s Točnou připojeny k hlavnímu městu roku 1974. Cestou můžete v ohradách obdivovat koně a na návsi se občerstvit v hospodě U Čámrse. Od ní se dáte vlevo ulicí Ke Kálku až k rybníčku Kálek. Tady doprava na kraj přírodní památky bývalé Cholupické bažantnice. Důvodem k jejímu vyhlášení byla snaha o zachování přirozeného lužního lesa s porosty starých stromů, hlavně dubů. Ale rostou zde i lípy, jasany, habry a několik vzácných rostlin – např. lecha jarní, dymnivka dutá. Projdete jí rovně a na jejím rohu zabočíte doleva, kde rostou dva památné duby letní. V roce 2001 byly pro nadprůměrný vzrůst a věk vyhlášeny za památné. Obvody kmenů jsou 441 a 443 cm, koruny sahají do výšky 31 a 23 m. Jsou nejmohutnějšími památnými stromy v Praze 12. Hranici bývalé bažantnice ukazují odhadem 260 let. Od nich se dáte na rozcestí s křížkem. Za ním doleva přes most nad Pražským okruhem a stále rovně až vyjdete u odpočívadla. Tady polní cestou vpravo. V poli uvidíte další památný dub letní. Z vyprávění původního majitele pozemku pana Marvala se dozvídáme, že zdejší lán se původně skládal z mnoha políček a luk. Rostla zde skupina tří mladých dubů. V roce 1947 sem přišel z Rumunska za prací Pitrikej Kalistrát, národnosti Lipovan. Chtěl pokácet všechny tři, ale nakonec na přímluvu majitele pozemku nechal růst ten nejhezčí a ten se tak mohl stát krajinnou dominantou. Dub přežil úspěšně i kolektivizaci pozemků a dnes má jeho obvod 240 cm. Koruna esteticky pěkného tvaru sahá do výšky 14,5 m a její šířka je 18 m. Od něj půjdete rovně na silnici, kde odbočíte vlevo a dojdete do Točné, která si jméno vysloužila svými povětrnostními podmínkami.
Při bouřkách se totiž nad Točnou srážejí okluzní fronty ze tří různých stran. Dojdete na náměstí s kruhovým objezdem. Dáte se doleva dolů ulicí Branišovskou až k dalším dvěma památným dubům letním. Vraťte se zpět na náměstí a ulicí Branišovskou do hospůdky Na Točné. Téměř na konci u domu se zdí z červených bloků zahněte do lesa. Po pěšině vystoupáte k dalšímu památnému hraničnímu dubu. Zpáteční cestou po silnici dojdete na konec Točné. Po silnici pak ke křižovatce s cedulí Nad Šancemi a zde pokračujete doleva za závoru. Na lesním rozcestí opět vlevo. Nikam neodbočujte až k ceduli Přírodní rezervace. Zde vlevo a stále rovně za závoru a přijdete k hlavní silnici. Tady ulicí Pod Lesem a Krupnou a vyjdete na semaforech. Vydáte se k hospodě U Bukačů a ulicí Na Šabatce až ke Komořanskému zámku. Vznikl barokní přestavbou roku 1742 z původní tvrze na letní sídlo zbraslavských opatů. Není přístupný, využívá ho Český hydrometeorologický ústav. Proti němu vystoupáte k mohutné, asi 200 let staré památné lípě, která roste za plotem na soukromé zahradě. Obvod kmene má 382 cm a větví se v krásnou široce rozložitou korunu, která se jako dlouhé ruce rozpíná do okolního prostoru. Koruna má výšku 22,5 m. Za památný strom byla vyhlášena v roce 1998 kvůli svému nadprůměrnému vzrůstu a věku. Řadí se k nejmohutnějším lipám metropole. A jak si vysvětlujeme starou lípu na tomto místě? Původně byla před komořanským zámečkem zahrada, ve které bylo vysazeno několik lip. Parková úprava byla v průběhu let zrušena a do dnešních dnů se zachovala jen tato jediná, která připomíná úpravu okolí zámečku v dřívějších dobách. V ulici Na Šabatce stávala panská hospoda, kde se do 18. století vybíralo mýtné z lodí a vorů. Zmínka je v listině krále Václava IV. z roku 1383. Touto ulicí se vrátíte zpět na semafory a na konečnou autobusů Komořany. Ušli jste asi 12 km.
Přejeme krásný zážitek a načerpání energie, kterou nám nejen staré stromy předávají.