Dopad výstavby Jihozápadního města (1980)
Dopad výstavby Jihozápadního města (1980)
Kdo nese odpovědnost za neprůjezdné vozovky, za téměř půlmetrové nánosy bláta, špinavá svodidla, zablácené autobusy? Co pomohou pluhy shrabující bláto, vymazávající rozdíl mezi vozovkou a chodníkem, když za půl hodiny je situace stejná? Nejde o vyhozené peníze, které by se využily lépe na radikální opatření proti současnému stavu? Určitě nepomůže lamentování, ale především tvrdý postih viníků. Vytváření podmínek pro bydlení lidí je jedna věc, nelze to však dělat za cenu ničení životního prostředí Prahy. A čistota města je jeho důležitým prvkem. To, že se vezme cisterna a ulice se poleje, zhoršuje jenom stav. Bláto, které je pluhem nahrnuto k chodníkům, stává se mazlavější, neproschne a prohrábne-li si někdo pěšinku, aby se vůbec dostal domů, v tu ránu přijede pluh, pěšinku zahrne a tak veškerá práce je marná. Občané právem si kladou otázku, kdy to všechno asi tak skončí.
Bylo zde spousta lidu, kteří pracovali u různých podniků na stavbách, při různých výkopech atd. Byli to lidé různorodí, dobří i špatní, Cikáni, Rumuni, Maďaři, lidé z Českomoravské vrchoviny a podobně. Byli zde i s celými rodinami. Někteří se stravovali přímo na stavbách, někteří v místních hostincích. Někteří sem dojížděli, někteří bydleli v ubytovnách. Mnozí odešli na večeři do hostince, kde vysedali až do půlnoci, zpili se do němoty, a když je hostinský prostě vyhodil, že zavírá, dělali na ulici kravál a neplechu, budili občany zneužíváním zvonků a dožadovali se, aby jim zavolali záchranku. Ničili vše, na co přišli, telefonní budku, lavičky a podobně.