Kettnerova ulice
Kettnerova ulice
Geolog Kettner se narodil v Praze 5. května 1891. Pokřtěn byl jako Radim Josef Jan Kettner v Podskalí. Jeho otec Josef působil jako vrchní účetní Městské spořitelny pražské a maminka se jmenovala Milada, za svobodna Šámalová. Radimovi velmi brzy učarovaly vápencové skály v Prokopském údolí a v Braníku i strmé stráně bývalé Habrové - dnes Barrandova. Po gymnazijním a vysokoškolském studiu (filozofie a c. k. vysoká škola technická v Praze) zkoumal ložiska užitkových nerostů v horninách. Skály i kameny mu pozvolna vydávaly svá tajemství. Věnoval se paleontologii, napsal čtyřdílnou učebnici Všeobecná geologie (vydávána v letech 1941 - 1957) a zpřístupnil dějiny všech geologických oborů. Probádal a popsal zkameněliny z Pernikářky u Košíř. Byl také členem Královské české společnosti nauk, Národní rady badatelské, vědecké zkušební komise pro učitele středních škol a počítáme ho k zakladatelům moderní české geologie. Profesor PhDr. Radim Kettner, DrSc., zemřel v neděli 9. dubna 1967 v ulici Na hrádku v domě na pražském Novém Městě. Jeho osobní fond je uložen v 60 kartonech opatrovaných v pražském Archivu Akademie věd. Kromě ulice na Lužinách je po něm pojmenována pradávná rostlina - Kettneria (rod vyhynulých jehličnatých dřevin) a průsvitný žlutohnědý minerál kettnerit.