Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Krásná procházka údolími do Hlubočep

Krásná procházka údolími do Hlubočep


Naučná stezka z Řeporyj do Hlubočep vede Dalejským a Prokopským údolím a má 16 zastávek. Celá je značena zelenobílou značkou, je dlouhá 6 km a nemá velké převýšení, takže ji mohou absolvovat i děti.

Stezka byla rekonstruována v roce 2003, dnes už jsou bohužel některá její stanoviště a informační tabule zničeny. I přesto však tato vycházka podél Dalejského potoka stojí zato. Pojďme si nanečisto projít její jednotlivé zastávky.

Vápenec se těžil i v Černém lomu1. Řeporyjské náměstí - u zastávky autobusu č. 230 (od metra Luka). Vedle stojí kostel sv. Petra a Pavla. Někdejší románskou stavbu věnoval v roce 1146 Vladislav II. cisterciáckému klášteru v Plasích. R. 1772 jej nechal přestavět a rozšířit jezuitský řád.

2. Řeporyje u potoka - text líčí další historii obce. Po silnici pokračujeme podél Dalejského potoka až k viaduktu. (Potok pramení v Chrášťanech a po 14 km se vlévá do Vltavy). Zde odbočíme přes most do Mládkovy ulice.

3. Placatá skála - krásný skalní útvar z ordovického-kosovského souvrství, před 440 miliony let zde bylo dno moře, které se rozkládalo mezi dnešní Plzní a Prahou.

4. Trunečkův mlýn - dnes již ruina. Zachovaly se zbytky náhonů. Byl postaven v r. 1770 a měl č.p. 25. Na toku Dalejského potoka bývalo 7 mlýnů. Zde odbočíme cestou vlevo nahoru a u osamělého domu vejdeme vpravo mezi borovice dolů na
betonovou plochu.

Lom Opatřilka je přírodní památkou5. Arethusinová rokle - bývala bohatým paleontologickým nalezištěm. Scházíme kamenitou cestou dolů k lomu.

6. Mušlovka - vápencový lom je již 80 let opuštěn. Pokračujeme kamenitou cestou vlevo. Míjíme Černý lom a cesta klesá serpentinou.

7. Lobolovitá stráň - dostala název podle nálezů zkamenělých kulovitých loyolitů, pravěkých lilijic a jejich stvolů.

8. Holyně - první zpráva o ní je v listině vyšehradské kapituly z 11. století. K Praze byla připojena spolu se Slivencem a Stodůlkami v r. 1974. Kdo již nemůže, využije zastávky motoráčku k cestě zpět do Řeporyj nebo dolů na Smíchovské nádraží.

9. Národní přírodní památka U Nového mlýna - skupina starých opuštěných lomů za nádražím. Po prohlídce se zase vrátíme na původní trasu.

Malebné okolí bývalého klukovického koupaliště10. Opatřilka - přírodní památka také zvaná Červený lom má rozlohu 8 ha.Druhý největší výskyt rostlinných druhů v této oblasti - 408.

11. Ostroh pod butovickým hradištěm - je místem soutoku Dalejského a Prokopského potoka.

12. Klukovické koupaliště - dnes již bohužel neexistuje. I tak se dá na jeho louce posedět na lavičkách a obdivovat strmé stěny skalního amfiteátru s několika jeskyněmi. Korálová má délku 22 metrů. Ještě ve třicátých letech 20. století byly obydleny. Skalní stěny tvoří devonské vápence, které se usadily na dně prvohorního moře před 400 milióny let. Jsou porostlé teplomilnými ekosystémy skalní stepi.

13. Prokopský lom - míval v polovině svahu 120 metrů dlouhou jeskyni. Prý zde přebýval poustevník sv. Prokop.Na vrcholu skály byl pak vystavěn a 4. 7. 1712 vysvěcen kostelík. Roku 1715 byl vybudován malý domek - poustevna. Otřesy trhacích prací v lomu však způsobily, že musel být v padesátých letech 20. století zbořen.

14. Pod Prokopským kostelíkem - zastávka upozorní na dobu rozšiřování lomů a pecí na vápno. V roce 1873 byla dokončena železniční trať. Toto vycházkové území Pražanů se tak stalo průmyslovou zónou. Pamětníci píší:
„Místo vonného vzduchu je vše naplněno dýmem z vápenných pecí, zpěv ptáků přehlušují salvy výstřelů lámající kámen...“ Za II.světové války zde Němci vybudovali podzemní objekty, dále je rozšířila i naše armáda. Využívány jsou dodnes.

Prokopské jezírko je ukryté mezi kolmými stěnami15. Prokopské jezírko - vzniklo vytěžením vápence po odstřelu skály v r. 1905. Má svůj odtok a přítok v podzemí. Jeho plocha je 25 arů, délka 107 metrů, šířka 26 metrů a hloubka až 10 metrů.

16. Hlubočepy - cíl naší cesty. Pod viaduktem Pražského semeringu můžete projít k zastávce MHD nebo k vlakovému nádraží a počkat na motorák.

text a foto: Jaroslav Fuglík