Z našich škol i odjinud 1
Žijí tady s námi
Cizinci se stávají stále více nedílnou součástí obyvatelstva naší městské části. Je v našem zájmu předcházet napětí ve vztazích mezi cizinci a ostatními obyvateli, zabránit sociální izolaci cizinců a působit preventivně proti případnému vzniku uzavřených komunit. Nezbytným předpokladem pro začlenění cizinců i bezkonfliktní soužití je aktivní role místní samosprávy. Protože naše městská část je jedním ze správních obvodů s vysokým počtem cizinců, zapojili jsme se prostřednictvím zdejšího odboru sociální péče a zdravotnictví do realizace emergentního projektu Integrace cizinců v MČ Praha 13, který v loňském roce financovalo ministerstvo vnitra. Projekt má za úkol posloužit jako zdroj základních lokálních informací a napomoci prevenci negativních jevů spojených s problematikou cizinců. V rámci projektu byla Demografickým informačním centrem o.s. zpracována analýza cizinců s jejímiž zajímavými výstupy bych vás rád seznámil, neboť mám oblast sociální politiky od konce loňského roku ve své kompetenci.
Praha 13 je městskou částí s dlouhodobě rostoucím počtem obyvatel, ke konci roku 2010 zde žilo 61 000 obyvatel. Zároveň se vyznačuje vysokým podílem cizinců v populaci. To s sebou nese řadu důsledků pro oblast sociální, kulturní, ekonomickou a v neposlední řadě i bezpečnostní. Podle poslední dostupné informace k 31. 12. 2007 je v našem správním obvodu evidováno 7 063 cizinců, tedy 12 % z celkového počtu obyvatel. Podíl dětí - cizinců dosahuje v MŠ téměř 8 %, v ZŠ necelých 9 % žáků. Nejpočetněji zastoupeny ze zemí EU jsou děti ze Slovenska a Bulharska, ze zemí mimo EU děti z Ruska, Ukrajiny a Vietnamu, dále pak z Arménie, Číny, Běloruska, Mongolska a Srbska.
Zajímavá je část analýzy zabývající se pocitem bezpečí občanů ve vztahu k cizincům. Podle odborníků převládají u cizinců přestupky, popřípadě trestné činy spojené s vypršením povolení k pobytu či pracovního povolení. Další častější kategorií jsou dopravní přestupky, kde cizinci nevybočují z průměru. Podle policejních expertů je veřejností velmi přeceňován podíl cizinců na násilné trestné činnosti a naši občané se jí dopouštějí podstatně častěji než cizinci. Respondenti zmiňovali také party mladistvých, ale v nich jsou vedle cizinců běžně také Češi, Romové a další. Jedinou národností, která se v těchto partách mladistvých nevyskytuje, jsou Vietnamci. Je to způsobeno povinností pomáhat v rodinných podnicích, což má zřejmě preventivní dopad na život mladých. Problém alkoholismu je spojen se specifickou skupinou cizinců bez rodinného zázemí, kteří jsou najímáni na nekvalifikovanou práci a trpí jistou vykořeněností. Pověstné pěstování marihuany ze strany vietnamské komunity příslušnící policie na území Prahy 13 nezaznamenali.
Analýza shrnula možnosti snazšího začlenění cizinců do většinové společnosti. Jedná se o organizování kurzů češtiny jako jednoho z nezbytných nástrojů integrace, systematičtější práci s mladistvými a terénní sociální práci, neboť sociální situace celé řady cizinců není dobrá a jednou z podstatných příčin může být neznalost institucionálního prostředí. Překvapivým závěrem analýzy je skutečnost, že problémy s cizími státními příslušníky nejsou v Praze 13 nikterak významné, přestože jejich podíl je ve srovnání s jinými městskými částmi rozhodně nadprůměrný. Nejvíce obav panuje z konfliktu starousedlíků a cizinců ve chvíli, kdy podíl cizinců v Praze 13 přesáhne „únosnou mez“, což je pojem velmi relativní. Právě na předcházení potenciálním konfliktům bude v prointegrační politice městské části kladen největší důraz. Již v pilotní fázi úspěšného projektu probíhala výuka českého jazyka, vzdělávání pedagogů, informační aktivity atd. Cílem projektu bylo zmapovat situaci, ale především nastartovat integrační aktivity, ve kterých bude městská část i nadále pokračovat.