Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Pozoruhodná budova slouží lidem už deset let

Přesně před 10 lety, 2. června 2003, byla slavnostně uvedena do provozu radnice Prahy 13. Mladá městská část tak dostala své první důstojné sídlo, které do té doby nahrazovala provizoria v panelákových bytech. Nová budova byla pro svůj překvapivý tvar zanedlouho místními přejmenována na „laskonku“. Přes počáteční ostych si obyvatelé Prahy 13 na futuristický objekt velice brzy zvykli. Dnes už ho berou jako naprosto samozřejmou součást svého prostředí. Radnice se stala významným centrem veřejného života i kultury, přestože díky novějším výškovým budovám již několik let není dominantou Slunečního náměstí.

Budova radnice, která byla oprávněně nominována do soutěže Stavba roku 2003, není zajímavá jen svým neobvyklým oválným tvarem, kovovým povrchem, prostorným atriem nebo věží s hodinami. Ještě pozoruhodnější je, jak se v tomto klenotu moderní architektury snoubí neokázalá elegance s praktickou funkčností. Centrem dění je prosvětlené atrium vysoké tři podlaží. V jeho přízemí návštěvník najde podatelnu, informace a všechny nejfrekventovanější přepážky úřadu, kromě toho ale slouží jako prostor pro výstavy nebo koncerty. Polyfunkční je i zasedací místnost zastupitelstva, která plní současně roli obřadní síně, divadelního či koncertního sálu. Celá budova je vzdušná, bezbariérová a vstřícná vůči rodičům s malými dětmi – už jen tím, že má dětský koutek, oddělenou místnost na kojení a přebalování nebo zásobníky s pitnou vodou.

Požádali jsme autora, Ing. arch. Miloše Haaseho, který s týmem spolupracovníků projekt vypracoval, aby nám o svém pojetí radnice sdělil něco víc: „Budova radnice je jasně oddělený objekt, který leží v hlavním významovém ohnisku Slunečního náměstí a zdůrazňuje jeho podélnou osu. Byla koncipována jako moderní centrum městské části. Má odrážet rodící se tradici dynamicky se rozvíjející části hlavního města a otevřením budovy občanům symbolizovat transparentnost demokratického úřadu. Cesta, která volně prochází budovou v jejím ústředním prostoru, atriové hale s ochozem, umožňuje setkávání lidí. Lze tu pořádat představení, koncerty nebo jiná setkání. Víceúčelový sál je s atriem vizuálně i fyzicky propojitelný. Rovněž není řešen jednoúčelově jako reprezentační prostor nebo svatební síň, ale jeho scénická úprava umožňuje jednoduché a rychlé proměny.

V budově jsou umístěny všechny administrativní, správní a společenské prostory úřadu městské části, prostory pro starostu a zastupitelstvo i pro veřejnost. Jsou zde soustředěna všechna pracoviště úřadu a každý občan Prahy 13 si může vyřídit všechny potřebné záležitosti na jednom místě. Geologické poměry podloží byly velmi složité, proto je budova radnice založena na pilotách. Nosnou konstrukci tvoří železobetonový monolitický skelet. Vnější plášť budovy je obložen sendvičovými kazetami z ocelového plechu s voděodolnou povrchovou úpravou. Před okny jsou pevné protisluneční hliníkové žaluzie.

Oválný půdorys budovy se rozvíjí ze dvou ohnisek, podobně jako prostor celého náměstí: v jednom ohnisku leží skleněná věž s hodinami, kolem druhého se rozvíjí shora prosvětlená dvorana atria s prstencem kancelářských pracovišť, sepnutých dvojicí komunikačních jader. V těchto jádrech jsou soustředěny výtahy, schodiště, stoupací trasy médií a sociální zařízení. V budově je umístěno celkem šest výtahů, čtyři osobní, jeden nákladní-evakuační a výtah na odpadky ze suterénu.

Nosná ocelová konstrukce zastřešení atria je zavěšena ve výšce 12 metrů – na úrovni stropu 3. nadzemního podlaží. Je to souvislá skleněná plocha na ocelových vaznících. V úrovni 6. nadzemního podlaží je na vnější straně vyhlídkový ochoz (při dnech otevřených dveří bývá přístupný pro veřejnost – pozn. redakce). Střecha radnice s tzv. obrácenou střechou (tj. s tepelnou izolací nad hydroizolací) je z funkčních i estetických důvodů řešena jako bezúdržbová střešní zahrada. Ze sousedních výškových budov je totiž radnice dobře vidět z nadhledu. Třípatrová radniční věž s hodinami osvětluje prostřednictvím vnitřního skleněného tubusu patrové výtahové haly, odvětrává atrium a klíčovou funkci má v protipožárním zabezpečení budovy. Nejvyšší bod střechy věže je ve výšce téměř 43 metrů. V přízemí pod věží je na Foucaultově kyvadle umístěn základní kámen budovy, který výtvarník a divadelník Karel Vostárek pojal jako metaforickou sochu vznášející se v prostoru a současně vyrůstající ze zbytku reálné zelené louky, na které radnice vznikla. Radnice byla několikrát publikována v odborných časopisech. Někdo ji dokonce považuje za postmoderní architekturu, což vůbec nechápu. Není citátem ani parafrází nějaké konkrétní stavby a návrhu chybí rafinovanost a ironie. Jak říkám, neuměl jsem si na tomto místě představit nic jiného.

Na práci na projektu radnice stále velmi rád vzpomínám. Byla to krásná práce a setkání s cílevědomými lidmi. Rád bych zmínil Ing. Milana Dvořáka z úřadu, architekta Jiřího Navrátila, který vykonával dozor investora a má lví podíl na úspěšném výsledku, stavbyvedoucího Ing. Petra Šimona a jeho zástupce Vladimíra Medka. Ze svých nejbližších spolupracovníků musím jmenovat Michala Hejzlara a Ing. Evu Kroftovou (stavební projekt) a Ing. Pavla Zoubka, autora originálního konstrukčního řešení. Vděčně vzpomínám na spolupráci s architektem Ivo Obersteinem, autorem urbanistického řešení Jihozápadního Města, s architektem Jiřím Zavadilem, který do detailu dotvořil vnější úpravu kolem budovy i na autory interiéru architekta Petra Kováře a již zmíněného Karla Vostárka. Mám radost, že se úřad o budovu dobře stará, vždy rád vzpomínám na pány Zdeňka Sepekáře a Ivana Mašína z hospodářské správy úřadu.“ Tolik architekt Miloš Haase. Co dodat? Snad jen tolik, že jakkoli promyšlená a skvěle provedená stavba ožívá teprve díky lidem, kteří v ní žijí nebo pracují. Věříme, že deset let setkávání a každodenní komunikace úředníků s občany už dodaly této krásné budově toho potřebného ducha. Snad většina návštěv níků odchází spokojena a s dobrým pocitem.

A pokud si zrovna na úřadě nepotřebujete nic zařídit, což je ta nejlepší varianta, přijďte se podívat třeba na jednu z pravidelných výstav nebo si poslechnout některý z mnoha koncertů. Nebudete litovat.

Samuel Truschka