To jsou teda fóry
- V jedné restauraci volá jeden pán na druhého:
„Dobrý večer, příteli!“
„Nemám pocit, že bychom se znali.“
„Ale ano, oba jsme tady včera večeřeli.“
„No a?“
„Nebyl bych vás poznal, nebýt toho deštníku, co máte na židli.“
„Haha, včera jsem tenhle deštník neměl.“
„To já vím. Měl jsem ho já.“
- Major zastaví vojáka:
„Vojíne, nemáte drobné za stovku?”
„Jasně, kámo…”
„No dovolte, takhle se mluví s majorem?
Zkuste to ještě jednou!”
„Nemám, pane majore.”
- Manželka: „Už vím, co bych chtěla k narozeninám. Přeju si ten nový mobil!”
Manžel: „A nemůžeš si přát něco splnitelnějšího?”
Manželka: „No, stačilo by mi, kdybys přestal chodit do hospody.”
Manžel: „V jaké barvě by měl být?”
- V bytě zvoní telefon. Otec čtyř dcer ho zvedne.
„To jsi ty, žabko?”, ozve se mužský hlas z druhého konce.
„Ne, u telefonu je majitel rybníka!”
- K vedoucímu klenotnictví přijde známý a povídá: „Slyšel jsem, pane Holbíku, že váš zlatník utekl s vaší dcerou, šperky i penězi, je to pravda?“
„Ano, je to tak, ale zanechal mi lístek, že mi vše postupně vrátí. Je to slušný člověk, dceru už mám doma.“