Záleží to jen na mně?
Záleží to jen na mně?
„Paní doktorko. Rozvedl jsem se, s bývalou ženou žijeme stále ve společném bytě. Novou přítelkyni si těžko hledám. I když to ženám vysvětluji, nechtějí jít do vztahu, kde podle nich není ukončený ten předchozí. Moje práce mě nebaví, jinou práci asi neseženu. To budu do konce života muset snášet soužití se ženou, se kterou nechci žít a být v práci, kde mne to nebaví bez možnosti to změnit?“
Tento klient se rozhodl ukončit vztah, ve kterém mu nebylo dobře. Dokázal se rozhodnout změnit svoje vztahové uspořádání. Pro vytvoření nového vztahu bude potřeba tuto změnu ještě dokončit a přestat sdílet společnou domácnost s bývalou ženou. A možná k pocitu spokojenosti bude potřeba rozhodnout se i k jiným změnám a věřit, že se mu povede líp. Nikde přece není psáno, že nemůže změnit i svoji profesi, a tím si vydělat i víc peněz. Nebo nemusí jít o vyšší finanční výdělek, ale třeba bude sám jenom z náplně nové práce spokojenější. Určitě by mohl zavzpomínat na svoje sny, co chtěl dělat jako malý kluk. Nechat se inspirovat sám sebou v mládí, kdy sám sobě více věřil. Nebo rozvíjet svoje záliby a zájmy, možná něco z nich převést i do pracovní sféry. Rozhodl se začít znovu vztahově, proč ne i pracovně? Jinde, jinak a znovu, pokud není spokojený.
Příkladem může být jiný můj klient, který pracoval dlouhé roky v kanceláři jako vedoucí manažer. Peněz měl dost, ale spokojenost a smysl z dané práce chyběly. Rozhodl se postupně přejít v kanceláři na poloviční úvazek a začít jako fotograf na volné noze. Fotografování ho bavilo celý život. Jen si nebyl jistý, zda ho uživí. Je třeba to s pozitivním očekáváním zkusit. Nikomu jeho štěstí nepadá z nebe samo. Zakázek má aktuálně tolik, že neví, kam dřív skočit.
Americký psychiatr Eric Berne už v 1. polovině 20. století rozděloval lidi podle pocitu úspěchu a spokojenosti na vítěze, skorovítěze a poražené. Lidé se podle něho rozdělují podle míry víry v sebe a vlastní aktivní snahy. Podle toho se liší i výsledky jejich životního směru. Vítěz – podle Berneho rozhoduje o tom, co se v jeho životě stane a věří, že když pro danou věc udělá všechno (většinou víc než ostatní, protože se nevzdává), tak se mu to podaří. Vysílá sebejistotu, které sám věří, takže jí věří i jeho okolí. Skorovítěz – se hodně snaží, aby se „vyrovnal ostatním“. Někdy se mu daří, někdy ne. Často se při neúspěchu vzdá (nevěří sám sobě). Jeho základní program je – „snažím se, stačilo by mi…, aspoň…, na mně to nezáleží…“. Poražený – nedaří se mu a svaluje to na okolí. Nesnaží se, protože to podle něj nemá cenu, nevěří si.
Klient z úvodu našeho článku by se řadil do kategorie poražený. Zatím. Může v kategorii poražený být celý život. Nebo taky ne. Může zkusit svoje nasměrování on sám změnit.
Všem čtenářům časopisu STOP přeji spoustu sebedůvěry, odvážné cíle a chuť jich dosahovat. A nezapomeňme – cesta je cíl – tak aby nás cesta k našim cílům i bavila ☺.