Policie může lépe pomoci obětem domácího násilí
Policie může lépe pomoci obětem domácího násilí
O domácím násilí se u nás díky otevřenější společnosti v posledních letech víc mluví, organizace pomáhající obětem dostávají větší prostor a podporu. Postupně se také mění postoj k tomuto problému. Zákonodárci, soudy a policie dávají jasný signál o svém postoji, ať již tvorbou nových zákonů, které jasněji definují toto jednání, přísnějšími tresty a zaměřením na efektivní pomoc obětem domácího násilí.
Za domácí násilí považujeme takové jednání, ke kterému dochází mezi osobami s rodinnými či osobními vazbami, kde jsou jasné a neměnné role pachatele a oběti. K domácímu násilí dochází zpravidla v soukromí, stranou společnosti. Formy násilí jsou nejčastěji psychické a fyzické s kombinacemi násilí sexuálního, ekonomického, sociálního a emocionálního. Násilné projevy se opakují a mají vzrůstající tendenci.
Co naopak není domácí násilí: Hlasitá výměna názorů s občasným napadením, kde nejsou jasné a stálé role pachatele a oběti, tzv. italská domácnost. Nebo mimořádný incident vybočující z jinak bezproblémového chování.
Policisté jsou každý den voláni k desítkám případů tzv. narušení občanského soužití. To dosahuje různé intenzity od hlasitých hádek přes rozbíjení nábytku až po fyzické napadání. Zákony dělí jednání podle závažnosti a následků, pachatel může být podezřelý ze spáchání přestupku proti občanskému soužití (§ 49 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích), to v případě méně závažného jednání jako urážky, nadávky a drobné napadení. Případ je řešen před přestupkovou komisí příslušného obecního úřadu, kde může být pachatel potrestán uložením pokuty do výše 3 000 Kč. U závažnějšího jednání je pachatel podezřelý nejčastěji z trestného činu ublížení na zdraví (§ 221, 223, 224 zák. č. 140/1961, trestního zákona), omezování osobní svobody (§ 231), vydírání (§ 235) a násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Pachateli hrozí při prokázání několikaleté tresty odnětí svobody. Díky zákonodárné iniciativě v polovině roku 2004 přibyl v trestním zákoně § 215a – týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě, který postihuje jednání mající povahu týrání a to jak fyzického, tak i psychického.
Paragrafy zákonů postihují a trestají jednání pachatele, ale situaci na místě neřeší. Řešení je na policejní hlídce a zejména na rozhodnosti oběti. V posledních letech policisté ohroženým osobám předávají kontakty na organizace poskytující pomoc obětem domácího násilí, na azylové domy. Předávají preventivní materiály s telefonními čísly nebo krizovými plány pro odchod z domova. Situace, kdy domácí tyran zůstává v bytě a žena s dětmi odchází hledat pomoc jinam, se nelíbila ani policistům, zákon jim však více neumožňoval. Předvedení či zadržení pachatele nelze použít vždy a situaci to neřešilo, neboť po provedení všech úkonů byl pachatel propuštěn. Důvody pro umístění pachatele takového jednání do vazby se objevují výjimečně.
Z iniciativy sdružení Bílý kruh bezpečí vznikla pracovní skupina Aliance proti domácímu násilí, která se snažila vytvořit právní prostředí, které by efektivněji chránilo oběti domácího násilí. Inspirací jim byly příklady ze zahraničí, např. z USA, Velké Británie, Německa, Rakouska, Holandska, Švédska… Jejich úsilí bylo korunováno úspěchem v podobě schválení jimi zpracovaného zákona č. 135/2006 Sb., který mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím.
S účinností od 1. ledna 2007 má tedy Policie České republiky „oprávnění rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj.“ Institut vykázání je oprávněním netrestní povahy, prověřování při podezření ze spáchání trestného činu či přestupku se jím neruší. Vykázání je preventivním opatřením, které výrazně zasahuje do občanských práv a svobod, jeho užití bude tedy pečlivě zvažováno. Pomůckou při posuzování a rozhodování bude policistům manuál pro zjištění rizikových faktorů k eskalaci domácího násilí, vypracovaný Bílým kruhem bezpečí, který obsahuje 15 otázek. Odpovědi na ně bude policista zjišťovat od násilné osoby (pachatele), ohrožené osoby (oběti), svědků, sousedů, dále z policejních evidencí a databází. Dojde-li provedeným šetřením k zjištění, že je důvodný předpoklad, že po odchodu policistů dojde k eskalaci násilí a nebezpečnému útoku na život, zdraví či svobodu ohrožené osoby, rozhodne policista o vykázání násilné osoby. Ta bude muset na 10 dnů opustit společné obydlí, odevzdat všechny klíče od něj a bude si moci vzít nezbytné věci pro svou potřebu. Policie bude mít povinnost ověřovat, zda nedošlo k porušení rozhodnutí; ani následný souhlas ohrožené osoby neruší toto rozhodnutí. Pokud násilná osoba poruší toto rozhodnutí a bude se zdržovat v místě společného obydlí či se pokusí o předčasný návrat, může to být důvod k zahájení trestního stíhání pro maření výkonu úředního rozhodnutí. O všech provedených úkonech a šetřeních (např. zjištění, že hádkám a napadení jsou pravidelně přítomny děti) budou policisté sepisovat hlášení, některá z nich budou odesílána na intervenční centra. Ta budou neprodleně kontaktovat ohrožené osoby a poskytovat jim sociálně právní poradenství a psychologickou pomoc. Dále budou koordinovat spolupráci mezi orgány sociálně právní ochrany dětí, zdravotnickými zařízeními, policií a soudy.
Je jasné, že tento zákon je výrazným zásahem do soukromí lidí. I z poznatků ze zahraničí je zřejmé, že všude trvalo dlouhou dobu, než byl plně přijat, pochopen a efektivně využíván. Česká republika se přijetím tohoto zákona i upřednostněním práva na ochranu života a zdraví ohrožených osob před občanskými právy a svobodami násilných osob řadí k zemím, které bojují proti všem formám násilí, i těm navenek skrytým, tedy domácímu násilí. Policie se bude snažit, aby se toto nové oprávnění naučila v co nejkratší době profesionálně a efektivně využívat.
Centra pomoci obětem domácího násilí
ACORUS
sdružení s utajenou adresou, poskytuje azylové ubytování,
tel. 283 892 772
Bílý kruh bezpečí
sdružení pro pomoc obětem trestné činnosti U Trojice 2, Praha 5,
tel. 257 317 110
DONA linka
specializovaná linka s nepřetržitým provozem pro oběti domácího násilí,
tel. 251 511 313
Linka bezpečí
anonymní poradenství 24 hodin pro děti a mládež, Ústavní 91, Praha 8,
tel. 800 155 555
PROFEM
konzultační středisko, provozuje linku právní pomoci, Plzeňská 66, Praha 5,
tel. 224 910 744, středa 18.30–20.30 hod.
RIAPS
linka důvěry, krizové centrum pro celou populaci, Chelčického 39, Praha 3,
tel. 222 580 697
ROSA
informační a poradenské centrum pro ženy, Podolská 25, Praha 4,
tel. 602 246 102
Senior telefon ŽIVOT 90
nonstop poradenské centrum pro seniory,
tel. 800 157 157