Jak „přežít“ šikanu aneb mobbing na pracovišti?
Šikana (mobbing) je cílevědomé a dlouhodobé zejména psychické ubližování, které provádějí konkrétní osoby na pracovišti. Šikanování se projevuje pomluvami, zesměšňováním, ponižováním, přehlížením, zahanbováním, zastrašováním, ústrky, finanční újmou atd. Dochází k ní ze závisti, z touhy ovládat druhé, ukázat se před „svými“ lidmi, ze sexuálního motivu nebo kvůli špatným morálním vlastnostem pachatelů.
V prvé řadě je na vině vedoucí pracoviště. Vedoucí bez morálky a právního vědomí dává prakticky signál k rozvoji šikany. Má většinou sám komplex a potřebu manipulovat s lidmi. Obvykle se obklopí servilní smečkou svých známých a slabochů, kterým nabízí nejrůznější výhody a za ně požaduje naprostou podřízenost včetně donášení.
Co s tím? Především odolat nátlaku a nedovolit jednotlivcům ovládat celý pracovní kolektiv. Nebýt lhostejný, najít v kolektivu kvalitní a čestné lidi, upozornit personální odbor a vyššího nadřízeného. Někdy „personálka“ nebo vyšší šéf nepomohou a situace se ještě zhorší. I když je tato situace psychicky dost náročná a trpí díky ní i rodina oběti, je třeba o svou pozici na pracovišti nadále usilovat. Člověk není nikdy sám, čestní a slušní lidé se vždy najdou. S nimi získáváte víru, že má smysl bojovat.
Pokud je oběť mobbingu propuštěna z pracoviště, je to nakonec spíše úleva a vysvobození, v žádném případě nejde o tragédii. Chováte-li se podle zásady „nad nikoho se nevyvyšuj a před nikým se neponižuj“, a jste-li takto vnímáni i svým okolím, práci ve svém oboru si vždy najdete. Proto „hlavu vzhůru“!